Češi si uvědomují, že smog je nebezpečný, ale ochranu před ním málokdy používají

Kvalita vzduchu má zásadní vliv na lidské zdraví, ovlivňuje nejen plíce a průdušky, ale také sliznice nosu a nosních dutin. Jak upozorňují odborníci na ORL, jemné částice PM2,5 a PM10 mohou vyvolat chronické záněty horních cest dýchacích. Existence smogu rovněž zvyšuje riziko vzniku astmatu, kardiovaskulárních onemocnění a nádorů. V České republice špatná kvalita vzduchu může být příčinou až 46 tisíc předčasných úmrtí ročně.

Odborníci zdůrazňují, že znečištění vzduchu postihuje horní cesty dýchací stejnou měrou jako dolní, tedy průdušky a plíce. „Smog a částice PM2,5 a PM10 mají devastující účinky na nosní dutiny, poškozují sliznice a vedou k chronickému otoku. Takoví pacienti často vyhledávají ORL specialisty kvůli symptomům zánětu dutin nebo alergiím, a přitom je příčinou právě smog. Hlavními příznaky, které souvisejí s vlivem smogu na dutiny, jsou ucpaný nos a časté infekce horních cest dýchacích,“ vysvětluje doc. MUDr. Miroslav Ščepanski, otorinolaryngolog a chirurg hlavy a krku z Centra zdravotní péče AlmiMed.

Nárůst případů si vyžaduje také větší poptávku po specializované léčbě, včetně endoskopických operací nosních dutin. Pacienti zpravidla začínají konzervativní léčbou, avšak v mnoha případech se ukáže, že chirurgická intervence je nezbytná. Lékař zdůrazňuje, že tento problém má nejen zdravotní, ale také sociální a ekonomický rozměr. „Pacienti, kteří docházejí k ORL lékařům, znamenají náklady na zdravotní péči, jak na ambulantní, tak chirurgické zákroky, pokud konzervativní terapie selhává. Ti, co trpí chronickými záněty dutin, častěji čerpají nemocenskou. Dalším problémem je samozřejmě horší kvalita života, protože tito lidé se cítí pod psa a jejich pracovní výkon se výrazně snižuje. To má vliv jak na pracovní život, tak na aktivity mimo práci,“ vysvětluje doc. MUDr. Miroslav Ščepanski.

Podle informací pracovního týmu pro vliv znečištění vzduchu na zdraví, který pracuje pod ministerstvem zdravotnictví, přispívá špatná kvalita vzduchu v ČR k přibližně 46 tisícům předčasných úmrtí ročně. To je více než celkový počet úmrtí způsobených nehodami, HIV a závislostmi. Nejvíce ohrožené skupiny zahrnují děti do 5 let, starší jedince, těhotné ženy a pacienty s chronickými onemocněními. Nejmenší částice prachu mohou dokonce pronikat placentou do těla plodu. Znečištění vzduchu také zhoršuje astma a chronická onemocnění plic, což jsou jedny z nejčastějších důvodů návštěv v primární zdravotní péči a hospitalizací. Smog je rovněž spojen se zvýšeným rizikem rakoviny plic, vysokého krevního tlaku, srdečního selhání, ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod. Studie také ukazují na jeho spojení s rozvojem diabetu 2. typu a metabolických poruch.

Analýzy z Institutu ochrany životního prostředí – státního výzkumného ústavu z roku 2024 ukazují, že i krátké epizody vysoké koncentrace znečištění mohou vést k akutním hospitalizacím. Týká se to zvláště dětí, u nichž smog podporuje častější infekce, rozvoj astmatu a poruchy kognitivních funkcí a neurologického vývoje. „Nejohroženější jsou obyvatelé velkých měst, kde je znečištění v centru mnohem vyšší, nebo oblasti, které jsou obzvlášť vystavené emisím z topných zařízení. Pacienti ve velkých městech mají mnohem častěji problémy a navštěvují ORL lékaře kvůli vystavení znečištění. Někteří z nich vůbec nevyužívají ochranné masky na dýchací cesty. Jiní vycházejí na procházky nebo cvičí venku, i když jsou vyhlášeny smogové alarmy,“ upozorňuje doc. MUDr. Miroslav Ščepanski.

Podle názoru lékařů je v obdobích vysokého znečištění důležité omezit venkovní aktivity. Pokud je však nezbytné opustit domov, je dobré zajistit ochranu před vdechováním částic. Užitečné mohou být filtrační masky typu FFP2 nebo FFP3 a použití čističek vzduchu v domácnostech.

Podle zprávy Centra medicínského vzdělávání se v průzkumu „Mapa postojů společnosti k znečištění vzduchu v ČR“ ukazuje, že 90 % obyvatel ČR vidí smog jako příčinu závažných onemocnění, nicméně pouze 43 % respondentů si uvědomuje jeho vliv na kardiovaskulární systém. Malá část populace (29 %) každodenně sleduje kvalitu vzduchu a ještě méně osob (19 %) využívá v domácnostech čističky vzduchu.

fot. freepik.com
zpracoval /kp/