Umělá inteligence může podpořit zaměstnanost osob se zdravotním postižením

Růst umělé inteligence vyvolává debatu o budoucnosti pracovního trhu, balancující mezi očekáváním zvyšování produktivity a obavami z možné ztráty pracovních míst. Přestože většina výzkumu se zaměřuje na automatizaci rutinních činností, stále důležitějším tématem se stává vliv AI na profesní postavení lidí se zdravotním postižením. Podle nejnovějších analýz může správné nasazení těchto technologií posílit dovednosti této pracovní skupiny a také přispět k nárůstu jejich zaměstnanosti.

Agnieszka Wincewicz-Price, vedoucí týmu behaviorální ekonomie Polského institutu ekonomického, vysvětluje, že analýzy byly provedeny na základě panelových dat z 25 rozvinutých zemí, včetně Polska, a zahrnovaly období od roku 2010 do 2022. – V rámci studie byl zkoumán jak přímý, tak nepřímý vliv zavádění technologií založených na AI (měřený poněkud nepřesně počtem patentů na AI a průmyslové roboty) na pracovní uplatnění osob se zdravotním postižením. Přímý dopad rozšíření AI na zaměstnanost obyvatel se zdravotním postižením byl negativní a měl větší dopad na muže. Naopak nepřímé vztahy ukázaly optimističtější tendence, upozorňující na to, že při vyšší a pokročilejší úrovni využívání AI se zvyšuje zaměstnanost této skupiny – zdůrazňuje expertka.

Studie také zmiňuje faktory, které mohou pozitivně ovlivnit vliv umělé inteligence na zaměstnanost osob se zdravotním postižením. Mezi hlavní patří veřejné výdaje na programy podporující zaměstnávání, vzdělanost pracovníků a kvalita institucí a regulací na pracovním trhu. Zvláštní důležitost je přikládána právním rámcům, které zaručují rovné a spravedlivé zaměstnanecké podmínky.

Praktické aplikace umělé inteligence v této oblasti ilustrují výsledky výzkumu provedeného odborníky z Toronta. Analýza zkoumala činnost online platformy zaměřené na doručování jídel, která zaměstnávala neslyšící. – Před zavedením komunikačního systému založeného na umělé inteligenci, neslyšící zaměstnanci vykazovali výrazně horší výsledky v plnění objednávek a dodacích lhůt (častěji dostávali negativní hodnocení a pracovali déle) než ostatní. Podpora komunikace neslyšících zaměstnanců nástroji AI generujícími přirozeně znějící hlas zrychlila a zlepšila kvalitu jejich práce. Rovněž se snížily mzdové rozdíly mezi zdravotně postiženými a zdravými pracovníky, a tržby firmy vzrostly o 11% – konstatuje Agnieszka Wincewicz-Price.

Autoři studie podtrhují, že v tomto případě široké zaměstnávání osob se zdravotním postižením zvýšilo efektivitu zavádění technologií, což učinilo investice výhodnými bez nutnosti dalšího finančního zázemí. – V podnicích, kde lidé se zdravotním postižením tvoří malý podíl zaměstnanců, takové inovace mohou přinášet nižší výnosy, což znamená, že jejich zavádění může vyžadovat veřejné dotace. Tyto dotace jsou v kontextu zaměstnávání osob se zdravotním postižením opodstatněné nejen z důvodů sociálních, ale také jako způsob využití potenciálu osob se zdravotním postižením na trhu práce v době, kdy se zdroje pracovních sil zúžují – přesvědčuje odbornice z PIE.

Dále dodává, že dostupné výzkumy ukazují na rostoucí potřebu aktivní role veřejných institucí v ovlivňování dopadu umělé inteligence na trh práce. – Potřebujeme nejen odpovídající regulace, ale také podpůrné programy – zejména zaměřené na zvyšování kompetencí v oblasti používání AI u osob ohrožených vyloučením a financování sociálně důležitých a ekonomicky výhodných projektů – shrnuje Agnieszka Wincewicz-Price.

foto.
zprac. /kp/