Nezbytná je větší transparentnost, empatie a profesionalita v náborových procesech.
Téměř každý pátý Polák má negativní souvislosti s povoláním náborového pracovníka a jeho chování může být pro uchazeče o zaměstnání zklamáním. Nejčastějším problémem je nedostatek odpovědí o další fázi náboru nebo nedostatek informací o přijatém rozhodnutí.
87% dotázaných Poláků pociťuje stres před a během náborových pohovorů. Dalším obtížným momentem je čekací doba na odpověď personalisty ohledně rozhodnutí potenciálního zaměstnavatele. Ukazuje se však, že ho nedostalo až 55% dotázaných – vyplývá ze studii skupiny Progres. Respondenti dotazovaní na své zkušenosti s náborovými procesy také uvádějí, že někdy nejsou dostatečně informováni o pozici a rozsahu odpovědností (34%) nebo že se tento typ informací ukázal jako neadekvátní skutečným úkolům, které museli plnit, a si to uvědomili, že když začali pracovat (29%). 4% zažila situaci, kdy jim náborář učinil nabídku zaměstnání, ale zaměstnavatel od tohoto prohlášení odstoupil.
– Výsledky studie by měly být pro recruitery impulsem ke zpytování svědomí. Jak se ukazuje, tento proces není bez chyb. Lze je však snadno opravit, zvláště když víme, na co si kandidáti stěžují. Hledání práce je extrémně stresující a naším úkolem je tento proces usnadnit a provést jím kandidáta tak, aby mu nezpůsoboval žádný stres. Proto je nezbytná větší transparentnost, empatie a profesionalita v náborových procesech. Je také důležité, aby se společnosti držely rozhodnutí, která učinily, a jednaly čestně vůči kandidátům, respektovaly jejich čas a emoce, ale to se liší – zdůrazňuje Anna Pietraszko, manažerka konzultačních, HR a vzdělávacích projektů ve skupině Progres.
Na druhou stranu 45% respondentů obdrželo informaci o ukončeném náboru, i když to pro ně byla negativní. 17% uchazečů o zaměstnání bylo v neustálém kontaktu s náborářem, který je průběžně informoval o aktuální fázi rozhodovacího procesu. Plnou podporu recruiterů – nad očekávání – získalo 21% respondentů. Nejčastěji se jednalo o podporu při správném vyplnění žádosti, doporučení dalších firem, činnosti, které musí uchazeč absolvovat, aby se v budoucnu mohl ucházet o práci v dané společnosti, očekávané dovednosti či školení a návrhy na jinou pracovní pozici, na kterou uchazeč se nepřihlásil, ale splnil požadavky. – Někdy stojí za to upozornit personalistu na jeho chování a na to, jak ho vnímáme, např. chybějící telefonát nebo e-mail po pohovoru, i když takové prohlášení bylo učiněno během schůzky. Snad to pro něj bude studená sprcha, která mu v budoucnu zabrání v podobných chybách. Pro zájemce o pozici může být důležitý i iniciovaný kontakt ze strany kandidáta, protože už nebude muset žít v limbu a čekat na zpětnou vazbu. I když je negativní, někdy je lepší se o tom dozvědět dříve, hledat dál a nepromeškat další příležitost na plný úvazek v jiné firmě – shrnuje Anna Pietraszko.
fot. freepik.com
/kp/


.png)














