Evropa hledá obranu proti ohni a suchu, Brusel chystá nový plán

Extrémní počasí letos znovu ukázalo, jak zranitelná je Evropa. Do 23. září spálily požáry v Unii téměř 679 tis. ha a více než 2,1 tis. ohnisek zasáhlo plochu alespoň 30 ha. K tomu se přidaly vlny veder, které podle dostupných údajů přispěly k tisícům nadbytečných úmrtí, a také rostoucí nedostatek vody.

Nejcitelněji se letos situace dotkla Francie, Španělska, Řecka, Chorvatska a Irska. Oheň zasáhl i belgické torfowisko Hautes Fagnes a při letošních požárech v Evropě mělo zmizet přibližně 12 mln ton úrody. Ministerstvo Klimatu i Środowiska zároveň uvádí, že také v Polsku bylo v roce 2026 zaznamenáno více lesních požárů než o rok dříve.

Brusel chce lépe předvídat riziko

Komise počítá s tím, že členské státy na podobné situace připraví podrobnější rámec odolnosti. Ursula von der Leyen oznámila vznik nových rámců klimatické odolnosti, které mají určit 100 evropských území nejvíce ohrožených dopady klimatické změny. Součástí má být posouzení rizik i návrh toho, jak s nimi v praxi zacházet.

Brusel zároveň sází na moderní technologie. V oblasti požárů se mají více využívat například drony vybavené infračervenými senzory a také analýza míst, kde se plameny opakovaně vracejí. Cílem je rychlejší odhalení ohnisek i přesnější dohled nad lokalitami, které bývají pravidelně vystaveny ohni.

Komise řeší i finanční dopady katastrof. Soukromé pojištění dnes podle jejích údajů kryje zhruba jednu čtvrtinu škod spojených s podobnými událostmi v Evropě. Nová opatření mají zmenšit takzvanou pojistnou mezeru a lépe chránit obyvatele před následky extrémních jevů.

Voda, záplavy a spolupráce přes hranice

Další těžiště připravované politiky představuje hospodaření s vodou. Evropská iniciativa na rzecz wody má zlepšit řízení vodních zdrojů a omezit rizika spojená se suchem i povodněmi. Komise upozorňuje, že v evropských vodovodních sítích se ztrácí téměř čtvrtina vody, především kvůli únikům.

Do plánů patří také opatření, která mají zadržovat vodu a posilovat odolnost území ohrožených záplavami. Zvláštní význam má podle Bruselu spolupráce mezi státy a regiony tam, kde řeky a povodí překračují hranice. Týká se to i oblastí spojených s Odrou a pohraničí Polska a Česka.

Evropská komise zároveň uvažuje o vytvoření evropské hasičské flotily. Opírat se má o zkušenosti hasičů a záchranářů z členských zemí a vedle samotné reakce na požáry se má řešit také připravenost, prevence katastrof, civilně-vojenská spolupráce i potřeba nových záchranných kapacit.

Další práce na těchto návrzích budou pokračovat v Komisi evropské. Významnou událostí pro debatu o globální klimatické politice bude také letošní summit COP31 v turecké Antalyi, který se uskuteční od 9. do 20. listopadu 2026.