Sociální sítě přepisují představy Poláků o práci

Sociální sítě dnes výrazně zasahují do toho, jak Poláci přemýšlejí o kariéře i jak hodnotí vlastní zaměstnání. Z průzkumu společnosti Amilon vyplývá, že informace o profesní dráze, platech a pracovních podmínkách jiných lidí zveřejňované na internetu se pro mnoho uživatelů stávají měřítkem, podle kterého posuzují svou situaci. Tím rostou nároky na zaměstnavatele a část lidí zároveň začíná uvažovat o změně práce.

Nejvýrazněji je tento trend patrný u lidí ve věku 25 až 34 let – každý čtvrtý z této skupiny říká, že po zhlédnutí obsahu o pracovním životě druhých porovnává vlastní situaci s tím, co vidí na sociálních sítích. Téměř stejný podíl, 23,4 %, přiznává, že podobné příspěvky je přivádějí k úvahám o odchodu do jiné práce. Jen 16,8 % dotázaných naopak uvádí, že díky nim více oceňuje svého současného zaměstnavatele.

Vliv sociálních sítí se ale netýká jen nejmladších pracujících. Celkově porovnává svou profesní situaci s obsahem na internetu 17,3 % všech oslovených. Častěji to přiznávají muži, a to v 20,4 %, zatímco u žen jde o 14,3 %.

Největší zájem vyvolávají zprávy o výdělcích – pětina respondentů říká, že právě platy ostatních lidí je zaujmou nejvíc. Důležitou roli hraje také rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, kterou uvedlo 11,1 % lidí, a možnost pracovat v hybridním nebo vzdáleném režimu, jež oslovuje 10,4 % dotázaných. Méně podstatná je naopak poloha kanceláře nebo její vzhled, které zmínila jen 3,3 % respondentů.

To, co lidi na pracovním obsahu zajímá, se liší i podle věku. Mileniálové nejčastěji sledují informace o výši mezd, starší zaměstnanci se více soustředí na atmosféru na pracovišti a lidé ve věku 18 až 24 let dávají častěji přednost tématům spojeným s kariérním postupem a nepeněžními benefity.

Jak upozorňuje Karol Ziółkowski, country manager Poland & CEE ve společnosti Amilon, sociální sítě formují nejen to, jak si lidé vybírají zaměstnavatele, ale i to, co od něj očekávají. – Dřív než uchazeči otevřou pracovní portál, vytvářejí si představu o trhu práce podle toho, co vidí na sociálních sítích. Právě tam vzniká první srovnávací rámec pro to, kolik se vydělává, jak vypadá každodenní život v konkrétním oboru nebo ve firmě a jaké podmínky jsou vnímány jako atraktivní. Každý příspěvek zobrazující pracovní život se tak stává součástí soupeření o zaměstnance. Společnosti dnes nesoutěží jen nabídkou, ale také důvěryhodným vyprávěním o tom, jak skutečně vypadá práce v organizaci – vysvětluje odborník.

Ukazuje se, že sledování profesních úspěchů ostatních nevede vždy k rozhodnutí odejít z práce. Častěji zvyšuje nároky na současného zaměstnavatele. Ve skupině 18 až 24 let uvádí 27,2 % respondentů, že po zhlédnutí takového obsahu očekávají od své firmy lepší pracovní podmínky. Podobně odpovídá také 21,6 % lidí ve věku 25 až 34 let.

Podle odborníků budou muset podniky klást čím dál větší důraz na otevřenost. Důležité bude jasně sdělovat informace o platech, skutečných benefitech i běžných pracovních podmínkách – právě to může být významnou výhodou při získávání nových zaměstnanců.

Psychologové zároveň upozorňují na stinnou stránku neustálého srovnávání s ostatními. Když lidé sledují cizí povýšení, nové dovednosti nebo pracovní úspěchy, mohou získat dojem, že jejich vlastní rozvoj postupuje příliš pomalu. To pak u některých vyvolává tlak na nepřetržité zvyšování kvalifikace, i když k tomu ve skutečnosti nemají profesionální důvod.

Experti navíc připomínají, že sociální sítě zobrazují především zidealizovanou podobu kariéry. Na platformách jako LinkedIn lidé obvykle sdílejí hlavně své úspěchy, což může posilovat mylný dojem, že všichni kolem postupují rychleji a dosahují větších výsledků. Trvalé porovnávání s takto upraveným obrazem pak může snižovat pracovní spokojenost, zvyšovat stres a přispívat k profesnímu vyhoření.

fot. magnific.com
oprac. /kp/