Ekonomická gramotnost Poláků se zvyšuje, avšak pouze na základní úrovni

V posledních letech se otázky ekonomiky staly stále důležitějšími pro každodenní život Poláků. Zatímco základní znalosti o spoření již mnoha lidem nepřipadají jako velký problém, naopak zůstává mnoho nedostatků v oblasti makroekonomie a složitějších forem investic. Podle nedávného průzkumu „Úroveň ekonomického vzdělání Poláků 2026“, který zpracoval Varšavský institut bankovnictví a Fond GPW, více než polovina zúčastněných neprovádí žádné akce zaměřené na zlepšení své finanční gramotnosti. Na druhou stranu se zvyšuje procento lidí, kteří pocitují finanční zabezpečení.

Průzkum ukazuje, že 41 % respondentů se cítí finančně zabezpečeno, což představuje nárůst o 19 procentních bodů oproti předchozímu roku. Tento pocit je často spojován se stabilním pracovním poměrem (49 %) a existencí úspor ve formě finančního polštáře (41 %). Pro některé respondenty je také důležitý úroveň příjmů (33 %). Méně často bývá kladen důraz na vnější faktory, jako jsou ceny (20 %), stav ekonomiky (18 %) nebo sociálně-politické okolnosti v zemi (17 %), které byly ještě před rokem vnímány jako vlivnější.

V rámci průzkumu byl také zkoumán úroveň ekonomického vzdělání jednotlivců. Nejlepší výsledky byly pozorovány v oblastech týkajících se daní a veřejných financí, důchodového systému a základních spořicích produktů, jako jsou termínované vklady a spořicí účty. Jak poznamenávají autoři, tyto výsledky naznačují rostoucí povědomí o bezpečných metodách správy peněz. Naopak výrazně slabší byly znalosti týkající se složitějších finančních nástrojů, jako jsou investiční fondy, akcie, dluhopisy nebo ETF.

Respondenti nejčastěji čerpají ekonomické znalosti od finančních expertů (47 %), ale významnou roli hrají také rodinní příslušníci a přátelé (38 %) a osobní zkušenosti (37 %). I přes dostupnost různých informačních zdrojů 52 % dotazovaných nevyvíjí aktivní snahy o vzdělávání a spoléhají především na náhodné informace. Nejméně aktivity v akvizici znalostí se týká témat souvisejících s úvěry, investicemi, veřejnými financemi a podnikáním.

Studie rovněž odhaluje značné mezery v oblasti znalosti kryptoměn. Pro 32 % respondentů je to oblast, která je obtížná a riziková, a vyžaduje dodatečné vysvětlení. 27 % účastníků tvrdí, že rozumí principům jejich fungování, avšak skutečné investice do těchto aktiv zůstávají relativně vzácné a týkají se převážně mladších mužů (25–34 let).

Zájem o složitější finanční nástroje zůstává na nízké úrovni, což podle autorů potvrzuje, že Poláci stále preferují tradiční a bezpečné způsoby spoření. Vyšší úroveň porozumění takovým nástrojům se pozoruje zejména mezi mladšími lidmi a muži.

Dotazovaní považují finanční dovednosti za důležitou součást každodenního života, přičemž ještě více důrazu kladou na schopnosti jako logické myšlení (31 %), osobní rozvoj (28 %) či komunikační a kooperativní dovednosti (26 %). Zároveň uvádějí, že rozšiřování ekonomických znalostí se především projevuje ve vyšším pocitu finančního zabezpečení, lepší kvalitě života a efektivnějším managementu domácího rozpočtu (více než 20 %). Mezi zmíněné přínosy patří také lepší ochrana proti podvodům (18 %), zatímco vliv těchto znalostí na sociální nebo zdravotní aspekty bývá vnímán méně často.

fot.
zdroj /kp/