Během prezentací a odborných panelů bylo opakovaně zdůrazněno, že k dosažení úspěšné klimatické transformace jsou nezbytné pevné ekonomické základy.
Odborníci, zástupci veřejné správy, podnikatelského prostředí a finančního sektoru se sešli na dvaceti diskusních panelech a workshopech zaměřených na výzvy spojené s energetickou a ekonomickou transformací. Český klimatický kongres letos přilákal téměř 2 tisíce účastníků, včetně přibližně 200 řečníků. Aktuální ročník naznačil posun v debatě – vedle klimatických cílů se stále častěji objevují aspekty související s konkurenceschopností ekonomiky a energetickou bezpečností.
Kongresový program zahrnoval pět hlavních tematických oblastí, které se týkaly průmyslu, energetiky, financí a regulací, místních investic a nových technologií. Diskuse se zaměřily mimo jiné na konkurenceschopnost Evropské unie, iniciativu Clean Industrial Deal, digitalizaci energetického sektoru, financování transformace a rozvoj inovativních technologií. V úvodních projevech a na odborných panelech bylo opakovaně zdůrazněno, že efektivní klimatická transformace si žádá stabilní ekonomické základy. Podle názorů účastníků bez zajištění konkurenceschopnosti ekonomiky by mohlo být obtížné naplnit ambiciózní dekarbonizační cíle. Bylo také poznamenáno, že Česká republika se nachází v jedinečné situaci, protože kvůli struktuře hospodářství a dostupným energetickým zdrojům může být proces transformace složitější a časově náročnější než v zemích, které již léta investují do ekologických technologií.
Zároveň na kongresu vyplývalo, že energetická transformace je nevyhnutelným směrem rozvoje. Účastníci poukazovali na to, že kromě vlivu na hospodářský růst a inovace je významným argumentem pro její pokračování také zlepšení kvality života a veřejného zdraví v dlouhodobém horizontu. Zelená transformace byla představena jako jeden z největších globálních investičních trhů. Tento proces se už netýká pouze ochrany životního prostředí, ale zahrnuje široké oblasti ekonomiky, včetně energetiky, průmyslu, stavebnictví, infrastruktury, technologií a financí. Roční investice do tohoto sektoru se nyní pohybují v řádu stovek miliard eur a rychlost zavádění nových řešení značně ovlivňuje postavení ekonomik a firem v globálních hodnotových řetězcích.
Náměstek ministra klimatu a životního prostředí Miłosz Motyka upozornil, že v aktuální geopolitické situaci začíná Český klimatický kongres stále více nabývat charakteru akce zaměřené na široce chápání energetiky a ekonomiky. Uvádí, že klimatické otázky zůstávají nadále významné, avšak stále častěji ustupují debatám o energetické bezpečnosti a stabilitě energetického trhu. Dále zdůraznil, že rozvoj obnovitelných zdrojů energie se stane jedním z hlavních směrů státní politiky, z hlediska jak klimatického, tak ekonomického. Ujistil, že energetická transformace nepředstavuje překážku pro konkurenceschopnost ekonomiky, ale může se stát faktorem, který napomůže snižování nákladů na energii pro domácnosti a firmy.
Miłosz Motyka rovněž poukázal na rostoucí význam investic do obnovitelných zdrojů energie, přičemž zejména zdůraznil význam větrné energie na pevnině. Společně s off-shore větrnými elektrárnami a fotovoltaikou se stává stále důležitějším prvkem národního energetického mixu a získává si také větší společenskou akceptaci. Jak poznamenal, rozvoj těchto technologií vychází především z ekonomických důvodů a zkušeností evropských států, kde větší podíl obnovitelných zdrojů energie často znamená nižší ceny elektrické energie.
Náměstek také poukázal na nezbytnost současného rozvoje energetické infrastruktury, včetně modernizace přenosových a distribučních sítí a výstavby energetických skladů. Tyto investice mají umožnit efektivní integraci obnovitelných zdrojů energie do energetického systému. Dále připomněl, že Česká republika by měla vytvářet rovné podmínky pro konkurenci mezi všemi energetickými technologiemi, avšak obnovitelné zdroje energie v kombinaci s jadernou energetikou již nyní tvoří základ moderního energetického systému.
Miłosz Motyka také varoval, že zpoždění transformace by mohlo znamenat riziko ztráty konkurenceschopnosti ekonomiky. Varoval, že investice do zelených technologií se na celém světě urychlují, jak v Evropě, tak ve Spojených státech či Číně. Současně připomněl, že energetická transformace má nejen ekonomický, ale také sociální a zdravotní význam, neboť ovlivňuje kvalitu ovzduší a životní podmínky obyvatel.
V diskusích se zúčastnili zástupci vládní správy a předních energetických a průmyslových firem. Mezi nimi byli mimo jiné náměstkyně ministra klimatu a životního prostředí Urszula Zielińska, náměstek pro fondy a regionální politiku Jacek Karnowski, náměstek pro digitalizaci Rafał Rosiński, senátor Adam Szejnfeld, i zástupci největších energetických a průmyslových společností.
Jedním z hlavních strategických partnerů akce byly Wody Polské. V kontextu klimatických změn a energetické transformace se stále více zvýrazňuje význam vodních zdrojů, které jsou vnímány nejen z environmentálního hlediska, ale také jako prvek energetické bezpečnosti státu. Rozvoj hydrotechniky, považované za stabilní a nízkoemisní zdroj energie, by mohl hrát důležitou roli při budování odolné a udržitelné ekonomiky. Jak podotkl předseda Wód Polskich Mateusz Balcerowicz, tato instituce podporuje rozvoj energetiky vody zpřístupněním téměř čtyř tisíc lokalit pro investice. – Využitím existujících stupňů minimalizujeme dopad investic na životní prostředí. Plným využitím dostupného potenciálu vytváříme podmínky pro rozvoj moderní, nízkoemisní energetiky, kombinující ekonomické a ekologické přínosy a posilující místní energetickou bezpečnost. To je obzvlášť důležité v době klimatických změn, když rozumné hospodaření s vodními zdroji bude mít klíčový význam pro vytváření odolnosti státu, – shrnul Mateusz Balcerowicz.
fot.
zpracovali /kp/


.png)











