.png){kind=logo}
V mnoha firmách přetrvává silná hierarchie, která brání otevřené komunikaci mezi zaměstnanci a vedoucími.
Z průzkumu realizovaného Nadací Nové Prostory vyplývá, že 71 % zaměstnanců necítí psychologickou bezpečnost v rámci svých týmů a každý třetí pracovník se neustále cítí ve stresu. Autoři zprávy upozorňují, že atmosféra strachu na pracovišti brání kreativitě zaměstnanců, ztěžuje rozvoj organizace a přispívá k častějšímu odchodu pracovníků.
Shromážděné údaje ukazují, že v týmech s nízkou psychologickou bezpečností vykazuje 51 % zaměstnanců výrazné příznaky syndromu vyhoření. Přitom 59 % respondentů tvrdí, že v práci „nemá cenu se projevovat”. Tento přístup vytváří takzvané „silosy ticha”, v nichž se zaměstnanci vyhýbají hlášení problémů, nápadů či chyb, protože se obávají negativního hodnocení nebo následků. Organizace tak přicházejí o možnost využít znalosti a zkušenosti svých týmů.
Odborníci tvrdí, že psychologická bezpečnost by se měla stát klíčovým ukazatelem kvality řízení. Jak zdůrazňuje spoluautor výzkumu, profesor Jacek Wasilewski z Varšavské univerzity, v mnoha organizacích stále převažuje silná hierarchie, která komplikuje otevřenou komunikaci mezi zaměstnanci a jejich nadřízenými. "Máme problém s komunikací a poskytováním zpětné vazby. V mnoha firmách se mezi pracovníky, kolegy a vedením nevede dialog, což je značný problém. Jsme naučeni, že pokud něco řekneme, co by se mohlo jevit jako nevhodné, budeme špatně hodnoceni a poškodíme si tak svůj obraz. Proto tolik lidí se bojí přihlásit s návrhem, který by mohl zlepšit práci v týmu, i když má dobré úmysly. Stejně tak skrýváme chyby, protože se obáváme přiznat, že jsme na něco selhali," uvádí odborník.
Varuje, že dlouhodobé pocity nejistoty na pracovišti mohou vést k častějšímu odchodu zaměstnanců. Stále více se objevuje jev nazývaný „tichý odchod”, kdy zaměstnanec nečekaně ukončí pracovní poměr, aniž by uvedl jasné důvody. To pro organizace znamená skutečné ztráty, protože nejsou schopny využít dovednosti a zkušenosti těchto pracovníků. "Nedokážeme těžit ze zkušeností našich zaměstnanců. Ztrácíme cenné zdroje, které máme, a to se dá přepočítat na konkrétní finance, takže ztráty vyplývající z nedostatku důvěry a nevyhovujících potřeb jsou obrovské," upozorňuje profesor Jacek Wasilewski. Dále dodává, že změny by měly probíhat na úrovni kultury organizace, přičemž lídry by měli demonstrovat, že se zaměstnanci mohou cítit bezpečně. "Bylo by také vhodné, aby kolegové měli možnosti vyjádřit své pochybnosti a věděli, že pokud něco kritizují, nebudou odmítnuti," zdůrazňuje.
Zpráva dále ukazuje, že týmy s vysokou úrovní psychologické bezpečnosti fungují zcela odlišně. V těchto prostředích se až 99 % zaměstnanců domnívá, že dokáže konstruktivně řešit vnitřní problémy v týmu, a stabilita pracovního týmu je výrazně vyšší. Výzkum naznačuje, že 85 % osob pracujících v takových týmech hodnotí jejich složení jako stabilní.
Jak zdůrazňuje odborník z Nadace Nové Prostory Piotr Barański, otevřená komunikace v organizaci zvyšuje angažovanost zaměstnanců a jejich motivaci k činům. V prostředí, kde zaměstnanci cítí, že jejich názor je vzácný, jsou ochotnější iniciativně se zapojit a pracovat na rozvoji firmy. Navíc otevřenost vůči zpětné vazbě může pozitivně ovlivnit pověst podniku, protože umožňuje rychleji reagovat na problémy a potřeby týmu. "Je daleko výhodnější sbírat zpětnou vazbu od zaměstnanců, než čekat na drahý audit," shrnuje odborník.
fot.
oprac. /kp/
