Očekávané úpravy v legislativě o mobbingu potřebují vyjasnění

Navrhované úpravy právních předpisů týkajících se mobbingu na pracovišti jsou vnímány kladně jako posun směrem k posílení ochrany zaměstnanců. Odborníci však upozorňují, že návrh novely Zákoníku práce potřebuje dodatečné upřesnění v několika klíčových oblastech.

Jak poznamenává profesor Jacek Męcina, poradce představenstva Konfederace Lewiatan a předseda pracovněprávního výboru Rady sociálního dialogu, zajištění bezpečného pracovního prostředí je v zájmu jak zaměstnanců, tak zaměstnavatelů, avšak navrhovaná pravidla vyžadují doplnění, aby mohla být aplikována jasným a přiměřeným způsobem. Nejasnosti se především týkají definice mobbingu, odpovědnosti zaměstnavatele, rozložení důkazního břemene a metodik určení výše odškodnění pro ty, kdo tímto jevem trpí. – Zjednodušení definice prostřednictvím zvýraznění aspektem „neustálého obtěžování“ by mohlo být považováno za snahu vrátit předpisům funkční charakter a zaměřit se na podstatu této problematiky, což je systematické narušování důstojnosti zaměstnance. Současně však omezení počtu definičních prvků nese riziko příliš široké interpretace. Bez jasných kriterií, které oddělují mobbing od pracovních konfliktů či oprávněné kritiky, by mohly vzniknout problémy s jednotným uplatňováním práva. Bude tedy zásadní vyjasnit v odůvodnění návrhu a v budoucím soudním rozhodování, co se má rozumět „neustálostí“ – hodnotí organizace.

Podle názoru profesora Jacka Męciny si zaslouží pozitivní hodnocení jasné zdůraznění prevenci předpisů. – Dosud byla odpovědnost za mobbing převážně reakcí – sankce byly uplatněny až po vzniku újmy nebo zdravotních problémů zaměstnance. Navrhovaná opatření, která ukládají zaměstnavatelům konkrétnější organizační a procedurální povinnosti, zapadají do moderního přístupu compliance. V tomto modelu je prevence porušení součástí systémového řízení právních a organizačních rizik – zdůrazňuje.

Další otázka, která vyžaduje objasnění, se týká vztahu navrhovaných právních norem k ochraně osobních práv, jak je uvedeno v Občanském zákoníku. Jak uvádí Konfederace Lewiatan, mobbing představuje specifickou formu porušení hodnot jako je důstojnost, dobré jméno či psychické zdraví zaměstnance, a příliš široké vymezení tohoto jevu by mohlo vést k překrývání odpovědnosti dle pracovního a občanského práva, což by mohlo vést k nejednotnému uplatňování předpisů. Proto bude důležité jednoznačně stanovit, zda nové normy vytvářejí samostatný systém odpovědnosti zaměstnavatele, nebo zda zůstávají součástí obecných zásad občanskoprávní odpovědnosti.

Ve veřejné debatě o návrhu se také objevuje otázka jeho vlivu na praxi řízení lidských zdrojů. Organizace varují, že příliš široká nebo nevysvětlitelná definice mobbingu může způsobit tzv. mrazivý efekt, kdy vedoucí pracovníci omezují oprávněnou kritiku zaměstnanců, vynucování povinností či činění organizačních rozhodnutí z obavy před možnými nařčeními.

Zástupci Konfederace Lewiatan zdůrazňují, že je klíčové najít rovnováhu mezi efektivní ochranou zaměstnanců před skutečnými zásahy a zajištěním stabilního a předvídatelného prostředí pro podnikání. To se také týká ochrany práva na řízení podniku v rámci platného práva a zajištění procesní rovnováhy mezi stranami v případných soudních řízeních.

Zkušenosti z jiných evropských států naznačují, že úspěšná ochrana před mobbingem by měla vycházet převážně z preventivních kroků a jasných reakčních procedur, a ne pouze z uvalování finančních sankcí. V tomto kontextu je návrh novely zákonů důležitým prvkem širší diskuze o kvalitě trhu práce v Česku, vztazích na pracovišti a roli státu ve vytváření bezpečného pracovního prostředí. Odborníci se domnívají, že změny v tak citlivé oblasti by měly být předmětem důkladného sociálního dialogu a vytvářené regulace by měly usilovat o rozvoj organizační kultury založené na respektu, transparentnosti a odpovědnosti.

fot. freepik.com
zprac. /kp/