Trh práce v Polsku čím dál víc závislý na ukrajinských pracovnících

V Polsku je zaměstnáno přes 759 tisíc Ukrajinců k datu 30. září 2025. To představuje nárůst o 2,7 % oproti předchozímu měsíci a o 7,2 % více než v září 2024. Podle údajů z Głównego Urzędu Statystycznego tvoří Ukrajinci aktuálně 67 % všech cizinců zaměstnaných v Polsku. Jejich význam na trhu práce vedl k tomu, že témata jako legalizace pobytu, přístup k zaměstnání a integrace migrantů se staly klíčovými v debatě o fungování polské ekonomiky.

Zároveň se zvýšil počet Ukrajinců užívajících platné povolení k pobytu v Polsku. Od roku 2014 vzrostl z přibližně 41 tisíc na více než 1,597 milionu, jak ukazují data z Urzędu do Spraw Cudzoziemców. Největší nárůst nastal po vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022. V roce 2022 bylo podáno přes 290 tisíc žádostí, zatímco v roce 2023 téměř 296 tisíc. V té době se 13 496 a 13 334 Ukrajinců ucházelo o trvalý pobyt. Ačkoli v dalších letech došlo k mírnému poklesu žádostí, úroveň migrace zůstává značně vyšší než před pandemií.

Od začátku roku 2025 do 1. října podali Ukrajinci celkem 230 060 žádostí o legalizaci pobytu v Polsku. Nejvíce se jich týkalo žádostí o dočasné povolení, kterých bylo 201 640. O trvalý pobyt usilovalo 8 478 osob a o status dlouhodobého rezidenta Evropské unie se ucházelo 19 942. Hlavním důvodem příjezdu do Polska zůstává touha po zaměstnání a zajištění obživy pro rodinu. Důležitou roli hrají také kulturní a jazykové blízkosti obou zemí. V letech 2016-2025 bylo podáno přes 2,4 milionu žádostí o pracovní povolení, více než 300 tisíc žádostí se týkalo sloučení rodin a přes 162 tisíc bylo zaměřeno na vzdělání.

Přestože v Polsku pracuje velký počet Ukrajinců, mnozí z nich stále nejsou jisti svou budoucností. Nejnovější výzkum realizovaný skupinou Progres ukazuje, že 41 % respondentů si není jista, zda se po skončení války vrátí do Ukrajiny. 37 % účastníků plánuje návrat, zatímco 22 % takové záměry nemá. Julia Nowicka, expertka na legalizaci zaměstnání cizinců v Grupa Progres, upozorňuje, že vysoký podíl nerozhodnutých ukazuje na fakt, že mnozí uprchlíci stále hledají své místo mezi domovem a zemí, kde v současnosti žijí a pracují. Zdůrazňuje, že rozhodnutí o návratu bude záviset především na pocitech bezpečí, stabilitě života a možnostech nalezení zaměstnání a obnovy každodenního života na Ukrajině. – Tato váhavost nevypovídá o absenci vazeb na rodnou zemi – spíše o potřebě konkrétních záruk. Dále situaci komplikují měnící se předpisy týkající se cizinců a nejednoznačné interpretace pravidel některými institucemi, stejně jako negativní postoje vůči osobám z Ukrajiny žijících v Polsku – vysvětluje expertka.

Studie Grupy Progres dále ukazuje, že 60 % Ukrajinců věří, že polský pracovní trh by měl být více otevřený cizincům. 28 % respondentů nemá na toto téma názor, zatímco 12 % soudí, že není potřeba zavádět změny. Podle Julii Nowické to naznačuje, že přístup k legálnímu zaměstnání může být stále ztížen – v praxi se mnozí cizinci a zaměstnavatelé potýkají s dlouhými administrativními postupy. Tato situace se stále častěji dotýká vysoce kvalifikovaných specialistů. – Pro některé zaměstnavatele to představuje skutečnou výzvu, zvláště pokud nejsou na seznamu podnikatelů s významem pro národní ekonomiku a nemohou využít zjednodušené postupy ani mechanizmy podpory určené pro subjekty zahrnuté do vládních programů nebo realizující investice s veřejnou pomocí. V praxi to znamená, že mnoho firem hledajících specialisty musí procházet standardními, často zdlouhavými administrativními procedurami, i když poptávka po takových dovednostech je skutečná a urgentní – poukazuje.

Výzvou zůstává i zdlouhavost řízení administrativními řízeními spojenými s udělováním pracovních povolení a rozhodnutími o dočasném pobytu a zaměstnání. Situace se může ještě zkomplikovat, protože od 5. března byla obnovena rozhodování o pobytových žádostech pro Ukrajince s určenými podmínkami zaměstnání. Jak uvádějí odborníci z Grupy Progres, propojení rozhodnutí s konkrétním zaměstnavatelem a pracovním prostředím může zvýšit počet žádostí o změnu rozhodnutí v případě přechodu do jiné společnosti. Při současných personálních zdrojích veřejné správy to může vést k dalšímu prodloužení doby zpracování žádostí. – Pro podnikatele to znamená větší organizační nejistotu, a pro cizince pomalejší integraci na trhu práce a omezené možnosti plného využití svých kvalifikací – předpovídají specialisté.

Podle průzkumu také 85 % Ukrajinců pracujících v Polsku již mělo předchozí zkušenosti s pracovním migracím. Podle odbornice předchozí zahraniční pobyty podporují rychlejší adaptaci v novém prostředí, pomáhají překonávat jazykové bariéry a usnadňují budování profesních kontaktů. – Tyto zkušenosti dodávají sebevědomí a odvahu, což znamená, že pokud nenajdou možnosti rozvoje v Polsku, nebojí se zkoušet to jinde. To ilustruje důležitost, aby polský pracovní trh a integrační politika začaly brát v úvahu jejich aspirace a potenciál – jinak může již existující nedostatek pracovníků ještě vzrůst, což v praxi pociťují také klienti – například v podobě delších termínů realizace služeb nebo omezené dostupnosti pracovníků v obchodech, poskytovatelských bodech či výrobních sektorech – shrnuje Julia Nowicka.

fot. freepik.com
zprac. /kp/