Čtyři roky od začátku války: Jak ukrajinští uprchlíci ovlivnili polský pracovní trh

Dne 24. února uběhly čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu. To zásadně ovlivnilo geopolitickou situaci v Evropě a mělo značný dopad na polský pracovní trh a společenské vztahy. Podle odborníků lze po čtyřech letech války hovořit o stabilizaci migračních proudů, přechodu od mimořádných opatření k běžným a postupném ochlazování veřejného mínění.

Úřad pro cizince uvádí, že v současnosti se v Polsku nachází kolem 1,58 milionu Ukrajinců. Většina z nich využívá dočasnou ochranu, což dokládá přidělení čísla PESEL na základě nařízení přijatého v březnu 2022 – touto cestou bylo registrováno 992 tisíc osob. Kromě toho 479 tisíc Ukrajinců má povolení k dočasnému pobytu, zatímco přibližně 100 tisíc získalo právo na stálý pobyt nebo status dlouhodobého rezidenta EU. Pokud jde o legálně pracující Ukrajince, na konci prosince 2025 jich bylo v statistikách ZUS více než 857 tisíc.

Jak upozorňuje Krzysztof Inglot, prezident Polského outsourcingového sdružení a zakladatel společnosti Personnel Service, legislativní opatření z roku 2022 umožnila rychlé legalizaci pobytu uprchlíků a zajistila jim přístup na pracovní trh, vzdělání a zdravotní péči. – Zákon podepsaný prezidentem částečně ruší tato řešení, což představuje přirozený přechod z mimořádného režimu na systémový a sjednocení pravidel podle směrnic EU, čímž se zvyšuje předvídatelnost celého systému. Výzvou zůstává povinnost potvrdit identitu platným cestovním dokladem do 31. srpna 2026 pro osoby, které získaly PESEL UKR na základě prohlášení – absence ověření povede k zániku statusu UKR a ztrátě dočasné ochrany, varuje odborník.

Podle výzkumu Polského ekonomického institutu plánuje 40 % Ukrajinců zůstat trvale v Polsku. Zároveň „Barometr polského pracovního trhu“ vyvinutý společností Personnel Service ukazuje, že 14 % osob, které se momentálně nacházejí na Ukrajině, vyjadřuje ochotu k trvalé relokaci do Polska. Přítomnost ukrajinských občanů je již zřetelně patrná na trhu práce. Na základě údajů z „Barometru...“ zaměstnává 28 % podnikatelů pracovníky z Ukrajiny, přičemž tento podíl se nejčastěji vyskytuje ve velkých firmách, kde dosahuje až 46 %. U středních podniků je to 32 %, zatímco mezi malými to činí 6 %.

Studie také ukazují na změny ve společenských vztazích. 64 % Ukrajinců vyjadřuje pozitivní nebo velmi pozitivní názor na Polsko a Poláky, ačkoli to představuje pokles o 6 procentních bodů oproti předchozímu šetření. Častěji tak odpovídaly ženy (69 %) než muži (56 %). Na druhé straně 24 % Poláků přiznává, že jejich postoj vůči Ukrajincům se zhoršil, což je nárůst o 6 procentních bodů ve srovnání s předchozím rokem. – Tato data ukazují na trvalý trend oslabování sentimentu, který se rovněž promítá do vnímání ukrajinských pracovníků na pracovním trhu, zdůrazňují odborníci z Personnel Service.

Většina Poláků se však nebojí ztráty zaměstnání v důsledku přílivu migrantů – tento názor vyjadřuje 73 % dotázaných. Více nejasností panuje ohledně vlivu migrace na úroveň mezd. 41 % respondentů se domnívá, že přítomnost ukrajinských pracovníků může zpomalit růst platů, zatímco 32 % nenachází žádnou takovou souvislost.

Krzysztof Inglot zdůrazňuje, že po čtyřech letech od začátku války už není přítomnost uprchlíků v Polsku pouze problémem humanitárním a krizovým, ale stala se součástí dlouhodobých demografických a ekonomických procesů. – Ukrajinci zaplnili důležité mezery na pracovním trhu, stabilizovali řadu sektorů a přirozeně se stali součástí pracovního trhu. Zároveň sledujeme změnu v náladách veřejnosti a rostoucí regulační tlak, což znamená, že vstupujeme do fáze řízení migrace, nikoli reakce na krizi. Klíčové bude udržení rovnováhy mezi potřebami ekonomiky a bezpečnostním systémem, zejména když klesá dostupnost mužů z Ukrajiny a do Polska přicházejí občané jiných zemí, uzavírá odborník.

foto.
zprac. /kp/