Když zaměstnanec uvízne v zahraničí. Co říkají zákony?

Vzhledem k napjaté situaci na Blízkém východě a omezení leteckého provozu se někteří lidé nacházející se v oblasti nemohou vrátit do své domoviny ve stanoveném termínu. Tento problém se týká také zaměstnanců, kteří po skončení dovolené nemohou nastoupit do práce. V takové situaci je velmi důležité co nejdříve informovat zaměstnavatele o důvodech své absence.

Po sobotních útocích na Írán ze strany USA a Izraele a následných odvetných akcích Íránu mnoho států v regionu rozhodlo o uzavření svého vzdušného prostoru. Důsledkem toho byl znatelný pokles leteckého provozu v oblasti Perského zálivu. V této oblasti uvízly stovky tisíc turistů z různých zemí, včetně Čechů, kteří nyní nemají možnost se vrátit domů.

Jak vysvětluje Robert Lisický, ředitel odboru práce v Konfederaci Léviathan, platné pracovní předpisy neobsahují konkrétní ustanovení pro případy, kdy zaměstnanec nemůže nastoupit do práce kvůli mimořádným událostem, jako je náhlé zastavení leteckého provozu. Zaměstnanec by však měl co nejdříve, nejpozději ve druhý den absenci, informovat zaměstnavatele o důvodu své nepřítomnosti a odhadované délce. – Pokud tento termín není dodržen, může to být ospravedlněno zvláštními okolnostmi, které mu brání splnit tuto povinnost včas – dodává.

Odborník zdůrazňuje, že další pokračování takové situace v zásadě závisí na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jedním z možných řešení může být prodloužení dovolené nebo využití neplaceného volného dne, na který zaměstnanec má nárok čtyři dny ročně. Pokud zaměstnanec již nemá dostupnou placenou dovolenou, může požádat o neplacenou dovolenou. V takovém případě je osvobozen od pracovní povinnosti, ale ztrácí nárok na mzdu. – Mzda náleží za dobu práce nebo v období absence, kdy předpisy zaručují zachování nároku na mzdu. Neschopnost nastoupit do práce, i kdyby byla důsledkem objektivní situace, nezakládá nárok na mzdu – ukazuje na to Robert Lisický.

Zaměstnanec, který nemohl využít dovolenou, bude muset po návratu do práce zdůvodnit svou nepřítomnost. Měl by předložit dokumenty nebo jiné důkazy potvrzující okolnosti, které mu znemožnily včasný návrat do práce. Tím může být například informace o zrušeném letu zpět.

Zákon také umožňuje čerpání volné pracovní doby z důvodu mimořádné události. Podle předpisů má zaměstnanec v takovém případě nárok na dva dny nebo šestnáct hodin volna ročně. Jak však zdůrazňuje expert z Konfederace Léviathan, toto ustanovení se vztahuje na urgentní rodinné záležitosti z důvodu nemoci nebo úrazu, a proto v případě nemožnosti návratu ze zahraničí se obvykle neuplatní.

Situace je však jiná pro zaměstnance, kteří se nacházejí v zahraničí v rámci pracovního poslanectví. V tomto případě je cesta uskutečněna na pokyn zaměstnavatele, a proto je odpovědností zaměstnavatele zorganizovat pobyt zaměstnance. Pokud z příčin nezávislých na zaměstnanci nemůže v plánovanou dobu odcestovat, náklady na další pobyt v zahraničí by měl financovat zaměstnavatel.

Robert Lisický také upozorňuje, že zaměstnanci, kteří uvízli v zahraničí kvůli zrušení letů, by se neměli obávat ztráty zaměstnání. – Pokud zaměstnanec skutečně nemá možnost se vrátit, protože byly kvůli současné situaci lety přerušeny z místa, kde se v současnosti nachází, je obtížné mu přiřknout jakoukoli míru viny. Klíčové je, aby splnil výše uvedenou povinnost oznámit zaměstnavateli vzniklou situaci – zdůrazňuje.

Expert také podotýká, že v případě osob pracujících na základě dohody o provedení práce nebo podnikatelů v modelu B2B se pravidla pracovního práva neuplatňují. V takových případech závisí postup podle ustanovení smlouvy mezi stranami a charakteru závazku, na jehož základě daná osoba vykonává práci v zahraničí.

fot.
zpracoval /kp/