.png){kind=logo}
Využití dovedností na pracovišti může vést k růstu mzdy až o několik procent a zároveň snižuje riziko syndromu vyhoření.
Přestože skoro každý pátý zaměstnaný Polák vykonává práci, která není na úrovni jeho kvalifikace, polský trh práce se z hlediska stability drží lépe než průměr zemí OECD. Plné využití schopností zaměstnanců však není pouze otázkou čísel, ale má i významný vliv na skutečné výhody – přispívá nejen k vyšším příjmům, ale také k lepšímu blahu a nižšímu riziku vyhoření.
Zhruba 18 % pracovních Poláků se věnuje činnostem, které přesahují jejich odborné schopnosti, což je výrazně méně než průměr 26 % odpovídajícího trendu v zemích OECD. Podle Juliána Kocerky z Národní banky Polska mohou být rozdíly mezi zeměmi způsobeny různými úrovněmi technologického rozvoje a strukturou ekonomiky. – To, že nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele mají rozvinuté země, jako jsou USA s 39 % nebo Německo s 32 %, ukazuje, že tyto země mají složenou strukturu zaměstnanosti, s vysokým podílem inovativních oborů a větší dynamikou na trhu práce, což usnadňuje lepší sladění schopností s potřebami zaměstnavatelů, – vysvětluje odborník.
Analýzy OECDindikují, že efektivní využití dovedností na pracovišti zvyšuje produktivitu a následně vede k lepšímu výdělku. Nejvýznamnějším faktorem z hlediska příjmů jsou kompetence ovlivňující rozhodování ostatních; průměrně v zemích OECD se jejich využití pojí s nárůstem platu o přibližně 6 %, zatímco v Polsku se tento efekt odhaduje na 7 %. – Dalšími schopnostmi, které zvyšují mzdy, jsou dovednosti v oblasti čtení s porozuměním, schopnost řešení problémů, samostatnost při plnění a hodnocení úkolů, matematické myšlení a zručnost při používání informačních a komunikačních technologií. Podle odhadů OECD přináší využívání těchto dovedností na pracovišti nárůst hodinových mezd o 4-5 %, bez ohledu na úroveň vzdělání, doplňuje Julián Kocerka.
V posledních letech nabírají na významu dovednosti související s informacemi. V minulém desetiletí se v drtivé většině zemí OECD zvýšilo využití kompetencí, jako je čtení, psaní, počítání, řešení problémů a schopnost pracovat s informačními technologiemi. Výzkum Programu pro mezinárodní hodnocení kompetencí dospěl v roce 2023 k závěru, že deklarované využití těchto dovedností vzrostlo o 0 až 1,5 bodu na pětibodové škále v porovnání s předchozími deseti lety. Jak podotýká odborník, v Polsku bylo tempo těchto změn nižší než ve většině zemí OECD, s výjimkou oblasti informačních technologií, v níž byl zaznamenán výrazný nárůst. Tato kategorie byla zároveň tou, která vykázala největší dynamiku v celé OECD ve využívání dovedností na pracovišti.
Ukazuje se, že plné využívání profesních dovedností přispívá nejen k vyšším příjmům, ale i k většímu blahu zaměstnanců a snížení rizika syndromu vyhoření. – Častější využívání schopností na pracovišti souvisí s vyšší spokojeností se životem a větším zapojením do pracovních povinností. Nejvýznamnější vliv měly dovednosti svázané s algoritmickým řešením a hodnocením vlastních úkolů. Naopak nevyužívání dovedností a monotonie zvyšují frustraci a pravděpodobnost výskytu symptomů vyhoření, – shrnuje Julián Kocerka.
fot. freepik.com.
oprac. /kp/
