Vláda plánuje posílení vlivu krajů na vzdělávací systém

Sejm postoupil k dalšímu projednání vládní návrh zákona, který reguluje statut Krajských koordinačních týmů pro politiku dovedností. Nová legislativa má trvale zavést do právního systému opatření, jež dříve byla aplikována v pilotní podobě v rámci Národního plánu obnovy a posílení odolnosti. Cílem návrhu je zjednodušit pravidla spolupráce mezi krajskými samosprávami a institucemi trhu práce a vzdělávání, a zároveň posílit vliv regionů na podobu vzdělávací nabídky tak, aby lépe odpovídala potřebám místních trhů práce.

Zákon vymezuje práva a povinnosti krajských samospráv v oblasti koordinace dovednostní politiky a uděluje trvalý právní statut Krajským koordinačním týmům. Tyto orgány budou mít poradní a konsultativní roli vůči krajským vládám a převezmou od krajských rad trhu práce pravomoc ohledně hodnocení potřeby vzdělávání v určitých profesích. Stanovisko KKT bude povinnou přílohou žádostí o zřízení nových vzdělávacích programů, realizaci pedagogických experimentů či záznam do evidence škol a zařízení. Návrh realizuje milník „Lidské zdroje pro moderní ekonomiku: zlepšení shody dovedností a kvalifikací s požadavky trhu práce“, jak je stanoveno v NPO, který by měl být implementován do dubna 2026.

Pro realizaci úkolů a činnost KKT v druhé polovině roku 2026 byly finanční prostředky zajištěny v rozpočtové rezervě státu. Po roce 2026 má financování probíhat formou každoroční dotace pro krajské samosprávy, rovněž z rozpočtové rezervy. Celkový limit dotací bude činit 12,8 milionu Kč ročně, přičemž v tomto roce bude poskytnuta polovina této částky. Návrh počítá s tím, že zákon nabude účinnosti 1. července 2026, přičemž některé ustanovení začnou platit od 1. dubna 2026.

První čtení návrhu proběhlo na společném zasedání vzdělávacích a vědeckých komisí a komisí pro místní samosprávu a regionální politiku. Komise návrh jednomyslně podpořily a doporučily jeho přijetí s legislativními a redakčními úpravami. Během plénární debaty uvedl poslanec zpravodaj Wiesław Różyński, že legislativní práce začaly v červenci 2025 a nyní se nacházejí v rozhodující fázi. Zdůraznil, že přijetí zákona do konce prvního čtvrtletí 2026 je podmínkou pro zajištění vyplacení dalších tranší z NPO a pro zajištění efektivního fungování systému koordinace dovednostní politiky v regionech.

Většina parlamentních klubů vyjádřila podporu pro další práci na návrhu. Zástupkyně strany Právo a spravedlnost, Marzena Machałek, podotkla, že její klub návrh neodmítá. – Jeho zdůvodnění, koncepce a cíle byly ve značné míře vypracovány minulou vládou, protože zlepšení shody dovedností a kvalifikací s požadavky trhu práce je pro nás nezbytné – uvedla. Zároveň vyjádřila pochybnosti ohledně způsobu projednávání návrhu, naznačujíc, že práce na něm mohly začít dříve. Iwona Krawczyk z Koalice Obyvatelstva zhodnotila, že udělení KKT trvalého právního statutu je reakcí na rostoucí výzvy spojené s trhem práce a rozvojem dovedností v regionech, a posiluje sociální dialog zahrnující ekonomické a sociální partnery. Wiesław Różyński z PSL-Třetí cesty zdůraznil význam lepšího přizpůsobení vzdělávací nabídky, včetně profesního školství, vysokého školství a vzdělávání dospělých, reálným potřebám regionálních trhů práce, zejména za podmínek rychlého technologického pokroku. Dorota Olko z Levice poukázala na to, že návrh formalizuje v právním systému instituce, které již jsou v provozu a přinášejí výsledky. Žaneta Cwalina-Śliwowska z Centra poznamenala, že zákon zjednoduší dosud roztříštěný systém a má význam pro důvěryhodné vyúčtování prostředků z NPO. Klub Polsko 2050 také oznámil svou podporu, argumentujíc, že realizace milníků je podmínkou pro získání prostředků z plánu obnovy.

Proti návrhu se vyjádřil klub Konfederace. – Tento projekt místo skutečného zlepšení přizpůsobení vzdělávání trhu práce hrozí přemrštěnou byrokracií, politickým vlivem na profesní vzdělávání, zpomalením rozhodovacích procesů, množením struktur a nedostatečnou odpovědností za výsledky – zhodnotil poslanec Ryszard Wilk. Dodal, že je to „další příklad toho, jak polský stát ztrácí jednoduchost, efektivitu a zdravý rozum ve jménu plnění dalších závazků NPO, aby mohl dosáhnout na úvěr“.

Cílem zákona je trvalé zakotvení KKT, které již operují v pilotní formě, do právního řádu a zajištění stabilního financování na dobu deseti let, do roku 2035. Po této době je plánována evaluace fungování týmů a případná novelizace zákona.

fot. freepik.com.
zprac. /kp/