.png){kind=logo}
Většina obyvatel Polska si uvědomuje, že bez průběžného učení se dnes neobejde, ne všichni tomu ale skutečně věnují čas. Nejčastěji jim v tom brání nabitý program.
Znalosti a dovednosti získané ve škole nebo na vysoké škole podle 75 % Poláků nestačí na celou pracovní dráhu. Přesto se třetina dotázaných přiznává, že si během posledních dvanácti měsíců z vlastní vůle neosvojila žádnou novou vědomost ani schopnost. Vyplývá to z průzkumu IBRiS pro Polskou tiskovou agenturu.
Názor, že formální vzdělání člověku nevystačí na celý profesní život, zastává 75 % respondentů. Z toho 38 % zvolilo odpověď „spíše ne“ a 37 % „rozhodně ne“. Opačný pohled má 24 % oslovených. Potřebu dalšího rozvoje vnímají obzvlášť silně lidé s vysokoškolským vzděláním – 86 % z nich je přesvědčeno, že to, co se naučili ve škole či na studiu, nestačí na celou kariéru. U respondentů se středním a postsekundárním vzděláním jde o 75 %, zatímco mezi lidmi se základním nebo vyučením 64 %.
Důležitost nepřetržitého učení si uvědomují také různé věkové skupiny. V kategorii 18–39 let soudí 75 % lidí, že dřívější vzdělání nepostačí na celý pracovní život. Ve věku 40–59 let tento názor sdílí 81 % dotázaných a mezi lidmi ve věku 60 let a více 70 %. Častěji jej vyjadřují ženy než muži – souhlasí s ním 80 % žen a 69 % mužů.
Zjištění ale zároveň ukazuje, že přesvědčení o potřebě rozvoje se ne vždy promítá do skutečné aktivity. Během posledních 12 měsíců 34 % respondentů nepodniklo z vlastního rozhodnutí ani jeden krok k získání nových znalostí či dovedností. Několikrát to udělalo 26 % oslovených, dalších 26 % uvádí opakovanou aktivitu a 14 % absolvovalo takový krok jednou. Celkem tedy 66 % Poláků v uplynulém roce alespoň jednou něco nového studovalo.
Míra vzdělávací aktivity se výrazně liší podle věku i dosaženého vzdělání. Ve skupině 40–59 let získalo během posledního roku nové znalosti nebo dovednosti 80 % lidí, mezi 18–39letými to bylo 73 %. Podstatně méně aktivní jsou osoby starší 60 let – 55 % z nich v tomto období žádné učení z vlastní iniciativy nevyvinulo. Z hlediska vzdělání se novým kompetencím věnovalo 80 % vysokoškoláků, 63 % lidí se středním či postsekundárním vzděláním a 54 % osob se základním nebo odborným vzděláním.
Nejčastějším důvodem pro získávání nových znalostí je rozvoj zájmů a koníčků, který zvolilo 25 % účastníků průzkumu. Pro 19 % je motivací udržení duševní kondice, po 18 % respondentů pak uvedlo možnost najít novou nebo lepší práci a snahu lépe zvládat technologie. Motivace se však s věkem mění. U lidí ve věku 18–39 let je vzdělávání často spojeno s pracovním uplatněním – 37 % z nich zmiňuje šanci na získání nové či lepší práce. Ve věku 40–59 let převažuje rozvíjení koníčků a zájmů, zatímco lidé nad 60 let se nejčastěji učí proto, aby si udrželi mentální svěžest.
Největší překážkou dalšího vzdělávání zůstává nedostatek času, který označilo 44 % dotázaných. Tento problém se nejvíce týká lidí ve věku 40–59 let, kde jej uvedlo 55 % respondentů. Ve skupině 18–39 let šlo o 46 % a mezi lidmi staršími 60 let o 31 %. Další bariérou jsou náklady na kurzy a školení, které zmínilo 17 % oslovených. Jedenáct procent hovoří o nedostatku motivace, 9 % o potížích s dopravou nebo dostupností výuky a 7 % o zdravotním stavu. Současně 16 % respondentů tvrdí, že jim při osvojování nových schopností nestojí v cestě žádná překážka.
fot. magnific.com
oprac. /kp/
.png){kind=logo}
