Polsko čeká vyšší minimální mzda. Podniky řeší ceny, marže i zaměstnanost

Podle šetření Polského institutu ekonomického se s růstem nákladů práce nejčastěji spojuje úprava ceníků. Mezi společnostmi, které zaměstnávají lidi pobírající minimální mzdu, tuto možnost zvažuje 48% respondentů.

Zvýšení na 4950 zł brutto měsíčně bude ve srovnání s rokem 2026 představovat asi 3% nárůst. Průzkum proběhl na začátku září mezi 500 podniky zapojenými do Miesięczny Index Koniunktury. Téměř 30% firem uvedlo, že se jich změna přímo netýká, což PIE vysvětluje tím, že nemusí mít zaměstnance s platem odpovídajícím minimální mzdě při přepočtu na plný úvazek.

Na dopady navýšení se firmy dívají rozdílně i podle velikosti. Z velkých podniků jich 48% uvedlo, že na ně změna žádný vliv mít nebude. V segmentu MŚP takto odpověděla zhruba třetina dotázaných. PIE tento rozdíl dává do souvislosti i s údaji GUS, podle nichž medián hrubých mezd roste s velikostí firmy.

Nejčastější reakcí je zdražení

U podniků, které skutečně vyplácejí minimální mzdu, převažuje v reakci na vyšší mzdové náklady právě zdražování. Vedle 48% firem, které počítají se zvýšením cen, další 28% očekává snížení marže a 20% organizací připouští i omezení počtu zaměstnanců.

Ochota promítnout náklady do cen se liší mezi odvětvími. Vzestup cen připouští polovina stavebních firem a 42% podniků ve službách. V obchodě jde o 15% a v odvětví TSL o 22%. Právě obchodní a logistické firmy častěji mluví o tlaku na marže: uvádí to 30% obchodních společností a 23% firem z TSL.

Rozdíly podle oborů souvisejí podle PIE s tím, jak snadno lze vyšší mzdové náklady přenést na zákazníka. Tam, kde jsou ceny více individuální nebo vycházejí ze smluv, je takový krok jednodušší. Typicky jde o část stavebnictví a služeb. Naopak na silně konkurenčních trzích, jako jsou obchod a TSL, je prostor pro podobný postup menší.

Slabší firmy hrozí propouštěním častěji

Průzkum ukazuje také to, že riziko redukce zaměstnanosti výrazně roste u podniků v horší kondici. Firmy, jejichž měsíční tržby klesly o více než 10%, mají 2,4krát vyšší pravděpodobnost, že na růst minimální mzdy zareagují omezením počtu pracovníků, než ostatní účastníci šetření.

Podobně se častěji mluví o škrtání zaměstnanosti i mezi společnostmi, které kvůli nedostatku peněz neinvestují. U nich je pravděpodobnost takové reakce téměř dvojnásobná ve srovnání s ostatními podniky.