Stát hledá další roky pro uhlí: vybrané doly i elektrárny mohou dostat více času

Nejde o otevření cesty k novým dolům, ale o snahu vytěžit víc z toho, co už v systému existuje. Vláda současně připouští, že i při postupném útlumu může některým uhelným zdrojům prodloužit život, pokud to bude dávat ekonomický a bezpečnostní smysl.

Uhlí má ještě několik let prostoru

Viceministr aktiv państwowych Grzegorz Wrona popsal nejbližších 12 měsíců jako období pragmatičtějšího pohledu na uhlí. Podle něj má Polsko stále zásoby, které lze ještě po dobu 10-15 let dobývat efektivně a s rozumnými náklady.

Upozornil také, že v tomto roce z hornictví odejde 7200 lidí, zatímco těžba má vzrůst o 1,2 mln ton. Zároveň připomněl, že stále asi 62% energie v Polsku pochází z uhlí a že je potřeba vyhnout se zjednodušeným soudům o blocích 200 MW.

Podle Wrony je důležité držet se reálných podmínek těžby. Při hloubce pod 1000 m totiž rostou rizika i náklady.

Které provozy mohou dostat delší perspektivu

Wrona zdůraznil, že další postup má být cílený a nemá jít o plošné prodlužování života všech dolů. Zmiňoval především Bogdanku, Zagłębie, Śląsk a severní doly Jastrzębska Spółka Węglowa, kde se nacházejí zásoby vysoce energetického uhlí.

Budoucnost těchto provozů má záviset na tom, zda se jejich fungování vyplatí a zda zapadnou do potřeb energetiky. V pozadí je i otázka bezpečnosti dodávek v době napjaté geopolitické situace a využití už existující infrastruktury.

Mocový trh a rezerva uhlí jako pojistka

Prezident PSE Grzegorz Onichimowski upozornil, že je nutné stihnout novou zákonnou úpravu trhu s kapacitou ještě do konce roku. Jen tak bude možné uspořádat aukci pro rok 2031 v marcu 2027 roku.

Podle něj je potřeba posílit řiditelnost a pružnost celého systému. Zmínil povinné plány provozu pro OZE i otevření debaty o PEP 2050 jako o plánu elektrifikace hospodářství, který by zahrnoval také teplo, dopravu a průmysl.

Onichimowski zároveň řekl, že zákon o trhu s kapacitou a vznik takzvané rezerwy węglowej mohou prodloužit využití uhelných elektráren. Dodal ale, že většina bloků je už tak opotřebená, že do nich nedává smysl investovat.

Je nutné vybrat jen několik nebo několik desítek zařízení, uvedl s tím, že rozhodnutí má vycházet z analýzy dostatečnosti. Vybraná skupina by měla dostat delší podporu na trhu s kapacitou a později i investice, aby mohla sloužit jako rezervní, do určité míry i provozní zdroj do roku 2035.

Ministerstvo mění pravidla podpory pro těžbu

Ministerstwo Energii ve stejný den zveřejnilo návrh nařízení, které upravuje dotace na snižování výrobních kapacit těžebních podniků. Úřad tvrdí, že jsou potřeba přesnější lhůty i pravidla, aby bylo možné pomoc dál vyplácet.

Nový předpis má stanovit, jak se peníze přidělují, používají a vyúčtovávají. Zatím má dopadat na Polską Grupę Górniczą S.A. a Południowy Koncern Węglowy S.A., v budoucnu ale i na další společnosti ze sektoru těžby černého uhlí.

Resort chce zpřesnit definice, uznatelné náklady, způsob stanovení referenční ceny i mechanismus kontroly. Součástí je také vyjasnění pojmů redukce výrobních kapacit a degresivního trendu.

Ten znamená postupný pokles těžby, zaměstnanosti i výše dotací v daném časovém horizontu až do uzavření výrobní jednotky. Zároveň však návrh připouští výjimky například při geologicko-důlních událostech, ohrožení energetické bezpečnosti nebo nepříznivé geopolitické situaci.

V praxi to má umožnit pokračování finanční podpory polským dolům i tehdy, když produkce v tomto roce poroste navzdory mechanismu, který je formálně určen ke snižování těžby. Slezské doly černého uhlí přitom dál každoročně potřebují několik mld zł státní pomoci.

Bez souhlasu Bruselu to nepůjde

Součástí celého plánu je i Evropská komise. Aby mohla nová úprava trhu s kapacitou vstoupit v platnost, bude třeba její souhlas, na jehož neformálním vyjednání pracuje Ministerstvo Energii už několik měsíců.

O tom, které doly a bloky dostanou více času, tak nakonec nerozhodnou jen domácí úvahy o energetice. Klíčové budou i tempo legislativy a výsledek jednání s Bruselem.