Polský automobilový průmysl přišel o tisíce míst, výroba i export ztrácejí dech

Jižní i západní vazby polské automobilové výroby zůstávají silné, ale čísla za první pololetí ukazují, že odvětví ztrácí tempo. Průměrná zaměstnanost v podnicích průmyslu motorových vozidel s více než 9 zaměstnanci klesla na 192,6 tis. a proti stejnému období loňského roku se snížila o 7,1 tis.

Tato změna znamená návrat na úroveň, která byla naposledy zaznamenána přesně před 9 lety. Podle AutomotiveSuppliers.pl jde navíc o prudší propad než loni, kdy za srovnatelné období zmizelo 2,7 tis. pracovních míst.

Největší tlak dopadá na dodavatele komponentů

Rafał Orłowski z AutomotiveSuppliers.pl upozornil, že za posledních 12 měsíců byl pokles více než dvaapůlkrát výraznější než ve stejném srovnání před rokem. Oproti I čtvrtletí 2026 roku se ale ztráta zmírnila, a činila „jen“ 0,7 tis.

Nejvýraznější škrty zasáhly výrobce dílů a příslušenství v rámci PKD 29.3. Jejich zaměstnanost spadla z 144,1 tis. na 137,7 tis., tedy o 4,5 %.

V celé skupině PKD 29 se počet pracovníků ve středních a velkých firmách meziročně snížil o 6,1 tis. na 184,9 tis., což představuje pokles o 3,2 %. Mírně lépe si vedli jen výrobci vozidel a motorů (PKD 29.1), kde zaměstnanost vzrostla o 1 % na 35,1 tis., a také výrobci karoserií, přívěsů a návěsů (PKD 29.2), kteří se dostali na 12,1 tis. po nárůstu o 0,3 %.

Tržby se drží jen těsně nad nulou

Na příjmové straně se automobilový průmysl pohybuje skoro na místě. V prvním pololetí dosáhla prodaná produkce ve skupině PKD 29 u podniků s více než 9 zaměstnanci 117,9 mld zł a byla o 0,5 % nižší než před rokem.

U středních a velkých firem činil výsledek 113,9 mld zł, což znamená meziroční pokles o 0,3 %. Po prvním čtvrtletí, kdy odvětví vykázalo mírný růst o 0,5 %, přišel ve druhém čtvrtletí pokles o 1 % a celkový výsledek za pololetí se tak posunul lehce pod úroveň roku 2025.

Podle Rafała Orłowského k tomu nejvíce přispěla slabší výroba v segmentu vozidel. Naopak výrobci dílů a příslušenství drželi větší část výkonu sektoru, když vytvořili 55,3 % hodnoty prodeje, tedy o 0,6 p. b. více než po prvním pololetí 2025 r.

Jejich produkce vzrostla o 1,9 % na 62,9 mld zł. Lepší výsledek zaznamenaly také přívěsy a návěsy, kde růst dosáhl 13,2 % a hodnota stoupla na 4,27 mld euro. Naproti tomu výrobci vozidel a motorů klesli o 4,3 % na 46,7 mld zł.

Export táhne dolů hlavně Německo

Vnější obchod už nenavazuje na rekordní sérii z minulosti. Export automobilového průmyslu dosáhl 22,8 mld euro, tedy o 4,91 % a 1,1 mld euro méně než ve stejném období loňského roku.

Rok začal výrazným dvouciferným poklesem, později se ztráty měsíc po měsíci zmenšovaly a v červnu se objevil první růst od prosince 2025 r. Přesto zůstává obrázek pololetí slabší než dříve.

Na země EU připadlo 84 % veškerého exportu polské automobilové branže, což je meziročně o 4,56 % méně. Největším odběratelem zůstalo Německo s hodnotou 7,47 mld euro a podílem 33,8 % na exportu oboru, i když objem do této země klesl o 9,31 %.

Za Německem následovaly Francie s 1,73 mld euro, Česko s 1,7 mld euro a Itálie s 1,28 mld euro. Vývoz do těchto zemí se snížil o 1,53 %, 1,35 % a 18,96 %.

Příslušenství už nepadlo na nové maximum

Poprvé po několika letech se v prvních šesti měsících roku nepodařilo překonat dosavadní rekord v exportu dílů a příslušenství. Hodnota této položky činila 9,42 mld euro, zatímco o rok dříve to bylo 9,45 mld euro.

To znamená pokles o 0,37 %. Komponenty se nicméně dál podílely na 42,7 % celkového automobilového exportu, tedy o 1,95 p. b. více než v prvním pololetí 2025 r.

V celém odvětví měly trhy EU na vývozu podíl 86,91 %, což je o 0,47 % méně než před rokem. Podíl Německa na celkovém exportu činil 37,35 % a byl meziročně nižší o 3,46 %; dalšími důležitými destinacemi zůstaly Česko, Slovensko a Francie.