Klimatické změny zvyšují hrozbu nemocí i předčasných úmrtí

Dopady změny klimatu a zhoršujícího se životního prostředí jsou v Evropě na zdraví obyvatel vidět stále výrazněji. Podle Světové zdravotnické organizace stojí za 20–25 % všech onemocnění na evropském kontinentu.

„Klimatická změna dopadá na zdraví lidí po celém světě a v České republice ji také pociťujeme. Projevuje se především různými výkyvy, od mimořádných veder přes náhlé povodně až po posuny v době kvetení rostlin,“ upozorňuje Joanna Węgrzynowska, zmocněnkyně představenstva pro ESG ve společnosti Lux Med.

WHO zároveň připomíná, že klimatická změna ohrožuje základní podmínky pro život, tedy přístup ke kvalitnímu ovzduší, bezpečné pitné vodě, potravinám i vhodnému bydlení. S rostoucími průměrnými teplotami se navíc lépe šíří nemoci závislé na klimatu. Organizace odhaduje, že v letech 2030–2050 může změna klimatu způsobovat přibližně 250 tisíc dalších úmrtí ročně po celém světě, například v souvislosti s podvýživou, malárií a tepelným stresem. Přímé zdravotní náklady spojené s tímto jevem mají do roku 2030 dosahovat 2 až 4 miliard dolarů ročně.

Zvyšující se teploty už dnes tvrdě dopadají na zdraví Evropanů. WHO uvádí, že během posledních čtyř let zemřelo v Evropě kvůli vedrům přes 200 tisíc lidí. Podle zprávy „Lancet Countdown“ dosáhl v roce 2024 počet úmrtí souvisejících s vysokými teplotami téměř 63 tisíc. Nejvíce ohrožení jsou při vlnách veder děti, senioři a lidé s kardiovaskulárními chorobami.

Dalším vážným problémem zůstává znečištění ovzduší. Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že v roce 2023 vedla dlouhodobá expozice jemnému prachu, ozonu a oxidu dusičitému v koncentracích nad doporučení WHO zhruba k 206 tisícům, 71 tisícům a 56 tisícům předčasných úmrtí v Evropě. WHO zároveň uvádí, že znečištěné ovzduší je celosvětově spojeno asi se 7 miliony úmrtí ročně, přičemž téměř 46 tisíc připadá na Polsko.

Proměny klimatu dopadají i na alergiky. „Změny v rytmu kvetení rostlin se mohou projevit třeba tím, že pylová sezona trvá déle, a to alergikům zhoršuje život. Často se také mluví o takzvané klimatické depresi. Lidé, kteří tyto posuny sledují v delším horizontu, vidí, že se situace rok od roku zhoršuje, a mají obavy o budoucnost,“ říká Joanna Węgrzynowska.

V květnu panevropská komise WHO pro klima a zdraví vyzvala k tomu, aby byly klimatické změny oficiálně uznány jako jedno z hlavních rizik pro zdravotní bezpečnost. Odborníci upozornili, že stávající pravidla neodpovídají rozsahu problému a chybějící mechanismy způsobují, že se této hrozbě nevěnuje dostatečná pozornost. Komise rovněž žádá proměnu zdravotnických systémů tak, aby byly odolnější vůči dopadům změny klimatu a zároveň méně zatěžovaly životní prostředí.

„Zdravotnictví může sehrát velmi důležitou roli při zvyšování povědomí, zejména toho zdravotního, a při vysvětlování, že lidské zdraví úzce souvisí s prostředím, ve kterém žijeme. Těžko si představit, že ve městech bez parků a zeleně, kde je navíc špatná kvalita ovzduší, mohou lidé dlouhodobě žít zdravě, dlouho a spokojeně,“ vysvětluje expertka. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí ukazuje, že v evropských městech je 56 % až 95 % obyvatel vystaveno hodnotám znečištění, které překračují doporučení WHO pro kvalitu ovzduší z roku 2021.

Na tyto problémy reagují různé projekty podporující zdravější životní styl i lepší stav prostředí. Jedním z nich je program Healthy Cities, který motivuje obyvatele k pravidelnému pohybu. Důležitým ukazatelem kvality života ve městech zůstává také Index zdravých měst, který připravuje Lux Med ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou. Hodnocení pracuje téměř se 70 ukazateli týkajícími se například kvality ovzduší, cyklistické infrastruktury, odpadních vod nebo míry znečištění a umožňuje sledovat, jak se samosprávy posouvají při vytváření zdravějšího prostředí.

Nejnovější vydání indexu ukazuje postupné zlepšování v řadě oblastí. V roce 2024 průměrná roční koncentrace prachu PM10 ve sledovaných městech poprvé klesla pod hranici 20 µg/m³. Zlepšilo se také znečištění průmyslových odpadních vod, vzrostl podíl tříděného odpadu a rozdíly mezi městy u většiny environmentálních ukazatelů se zmenšily. Současně se rozvíjí cyklistická infrastruktura a podporuje udržitelnější doprava. Autoři zprávy ale upozorňují, že další rozšiřování bytové výstavby omezuje možnost navyšovat plochu zeleně, která v posledních letech zůstává zhruba na stejné úrovni.

fot. magnific.com
oprac. /kp/