Na podzim mají začít práce na rozšíření zálohového systému o jednorázové sklo

Ministerstvo klimatu a životního prostředí se chystá na to, že zálohový systém rozšíří i o jednorázové skleněné obaly, včetně takzvaných „małpek“. Legislativní příprava má podle plánů odstartovat na podzim. Zástupci nápojového průmyslu i maloobchodu ale upozorňují, že teď by se pozornost měla soustředit hlavně na zklidnění a zafixování fungování stávajícího systému, nikoli na jeho další rozšiřování.

– V médiích se hodně diskutuje o budoucím rozšíření zálohového systému o jednorázové sklo, lidově řečeno o „małpki“. Takové záměry skutečně máme a koncepčně se na ně připravujeme, nicméně práce na této novele začnou až na podzim – uvedla náměstkyně ministryně klimatu a životního prostředí Anita Sowińska. Podobně se už dříve vyjadřovala také ministryně Paulina Hennig-Kloska. Ta zdůrazňovala, že případné rozšíření bude posuzováno až po vyhodnocení fungování současných pravidel v období největšího pohybu nápojových obalů na trhu. Resort chce nejprve prověřit, jak systém drží pohromadě a zda logistika funguje spolehlivě. Ministryně zároveň připomínala, že malé jednorázové skleněné lahvičky často končí v přírodě či veřejném prostoru jako odpad, a jejich zapojení do systému by tak mohlo omezit znečišťování.

Návrh se však u výrobců nápojů a v obchodě setkává se skepsí. Podle nich by přidání další skupiny obalů znamenalo výrazný nárůst nákladů pro firmy. Připomínají, že prodejci už vydali značné částky za pořízení nebo pronájem automatů na sběr plastových lahví a plechovek. Jak uvádí Maciej Ptaszyński z Polské obchodní komory, cena jednoho zařízení se pohybuje mezi 30 a 70 tisíci zlotých bez DPH. – Stroj, který přijímá plechovky a PET lahve, nemůže zároveň odebírat skleněné obaly. Navíc sklo nelze zřejmých důvodů stlačit, takže je tu i otázka prostoru pro jeho skladování – vysvětluje.

Zvyšující se finanční zátěž systému zmiňuje také pivovarnický sektor. Podle odhadů svazu zaměstnavatelů Pivovary Polské mají být poplatky, které výrobci zaplatí za sběr obalů, v příštím roce dokonce až čtyřikrát vyšší než v Rumunsku.

Na podobné vlně se nesou i vyjádření Zväzu podnikatelů a zaměstnavatelů a Polské federace výrobců potravin. Podle nich je nyní klíčové především vyhodnotit, jak systém funguje, a vyvodit závěry z prvních měsíců provozu. Varují, že rozšíření bez odpovídající infrastruktury by mohlo dál zvýšit provozní výdaje, zejména u malých prodejen.

Andrzej Gantner z Polské federace výrobců potravin a svazu zaměstnavatelů je přesvědčen, že je třeba především hledat cestu k tomu, aby byl zálohový systém „lepší, levnější, jednodušší a také příjemnější pro zákazníky“. – Podle mého názoru bychom dnes rozhodně neměli rozšiřovat sortiment, na který se systém vztahuje, tedy nepřidávat nové typy obalů, dokud ten stávající nedosáhne skutečně potřebné účinnosti, efektivity a ekonomické rozumnosti. A k tomu má ještě dost daleko – zdůraznil.

Ministerstvo klimatu ale argumentuje tím, že rozšíření může Polsku pomoci splnit evropské cíle pro oddělený sběr odpadu. Jak upozornila Anita Sowińska, mnoho skleněných obalů dnes končí v komunálním směsném odpadu a následně na skládkách, což komplikuje dosažení povinných recyklačních limitů. Polsko má dosáhnout úrovně 77 % do roku 2028 a od roku 2029 pak 90 %.

Do konce června bylo sesbíráno přes 2,3 miliardy obalů, z toho přibližně 1,4 miliardy tvořily PET lahve a 900 milionů hliníkové plechovky. Pro srovnání: na konci května činil počet sesbíraných obalů 1,6 miliardy a o měsíc dříve už překročil miliardu.

Systém roste i co do počtu zapojených subjektů. Podle údajů MKiŚ se do něj zapojilo 284 firem uvádějících nápoje na trh a po celé zemi funguje zhruba 64 tisíc sběrných míst. Více než polovinu z nich tvoří prodejny s plochou pod 200 m², které nemají zákonnou povinnost sběr provozovat, ale přihlásily se dobrovolně. V téměř 14 tisících bodech přijímají obaly automaty. Přestože tvoří asi 21 % všech sběrných míst, zpracovávají 87 % vracených obalů. Podle ministerstva to ukazuje, že spotřebitelé tuto možnost využívají velmi ochotně. Nejméně jedno sběrné místo funguje v 99,7 % polských obcí.

fot. magnific.com
oprac. /kp/