Zaměstnavatelé stále častěji objevují přínos lidí se zdravotním postižením

Projekt: Trh práce, depopulace, vzdělávání
Sdílet:
Zaměstnavatelé stále častěji objevují přínos lidí se zdravotním postižením
Zaměstnavatelé stále častěji objevují přínos lidí se zdravotním postižením

Platforma Gospodarcza Subregionu Zachodniego PLUSYdlaBIZNESU

Platforma Gospodarcza PLUSYdlaBIZNESU - dedykowana dla przedsiębiorców...

Na konci čtvrtého čtvrtletí 2025 bylo ekonomicky aktivních 534 tisíc osob se zdravotním postižením ve věku 16–89 let.

Podle odborníků jsou firmy postupně otevřenější přijímání lidí se zdravotním postižením a úroveň inkluze na pracovištích se zřetelně zvyšuje. Zaměstnavatelé si podle nich častěji uvědomují, jaký přínos tato skupina pracovníků může mít, i když jeho potenciál zůstává v mnoha případech stále jen částečně využitý. K posunu přispívá také to, že se samotní lidé se zdravotním postižením více odhodlávají mluvit o své situaci přímo v zaměstnání. Výraznější zlepšení na trhu práce může navíc přinést i chystaný zákon o osobní asistenci.

Agata Spała-Zakrzewska, specialistka na inkluzi a dostupnost a prezidentka HR Fair Play, upozorňuje, že v českých firmách je už vidět určitý posun směrem k větší otevřenosti. – V oblasti inkluze jsme na tom už poměrně dobře, přesto mám pocit, že český byznys musí na tomto tématu ještě dál pracovat. Rozhodně vnímám změny, zejména větší ochotu zaměstnavatelů a rostoucí porozumění tomu, jaký potenciál mají lidé se zdravotním postižením. Ten bývá stále buď neodhalený, nebo nevyužitý – říká. – Zdravotní postižení navíc neznamená jen člověka na vozíku, o berlích nebo s viditelným omezením. Mezi námi je mnoho lidí s neviditelným handicapem. Mám velkou radost, že se toto téma ve firmách prosazuje čím dál víc, protože je to také součást inkluzivní firemní kultury, pracovního prostředí a ochoty reagovat na rozdílné potřeby – dodává.

Podle cílů Strategie pro osoby se zdravotním postižením 2021–2030 má míra ekonomické aktivity v této skupině stoupnout z 30 % v roce 2020 na 45 % v roce 2030. Zpráva Nadace Integralia nazvaná „Milion nevyužitých talentů“ uvádí, že nyní dosahuje 33,1 %, což je výrazně méně než v celé populaci, kde činí 73,4 %. Autoři studie připomínají, že do roku 2010 sehrávaly v zaměstnávání lidí se zdravotním postižením důležitou roli chráněné dílny a další chráněná pracoviště, kde tehdy pracovalo přibližně 200 tisíc lidí. Od té doby do poloviny roku 2025 se ale jejich počet snížil o 71 % a zaměstnanost v těchto subjektech klesla o 64 %.

Agata Spała-Zakrzewska říká, že lidé se zdravotním postižením dnes častěji získávají odvahu otevřeně mluvit o svém stavu a že tato větší otevřenost úzce souvisí s tím, jakou kulturu firma vytváří. – Pokud podnik buduje prostředí založené na otevřenosti a důvěře vůči zaměstnavateli, pak má člověk se zdravotním postižením mnohem větší prostor sdělit své potřeby – zdůrazňuje odbornice.

Údaje Českého statistického úřadu ukazují, že na konci čtvrtého čtvrtletí 2025 bylo ekonomicky aktivních 534 tisíc osob se zdravotním postižením ve věku 16–89 let a z toho 491 tisíc mělo zaměstnání. Podle zákona o rehabilitaci a zaměstnávání osob se zdravotním postižením nesmí jejich pracovní doba přesáhnout osm hodin denně a 40 hodin týdně; u osob s uznaným těžkým nebo středně těžkým postižením je limit stanoven na sedm hodin denně a 35 hodin týdně. Navíc mají lidé s těžkým nebo středně těžkým stupněm postižení nárok na dalších 10 pracovních dnů dovolené v kalendářním roce.

Spała-Zakrzewska upozorňuje také na psychologické překážky na straně zaměstnanců, kteří se někdy bojí své postižení oznámit, aby nebyli vnímáni pouze skrze nároky a výhody, které jim náleží. – Čím vyšší je ve firmě povědomí a čím více se vzdělávají vedoucí pracovníci, personalisté i vedení společností, tím větší jsou možnosti podporovat zaměstnávání a posilovat důvěru vůči zaměstnavateli – říká.

Do budoucna by mohl být důležitým impulzem zákon o osobní asistenci pro osoby se zdravotním postižením, na němž aktuálně probíhají legislativní práce. Podle záměru má osobní asistent pomáhat při každodenních činnostech, zvyšovat samostatnost a usnadňovat pracovní uplatnění lidí se zdravotním postižením. Odborníci se domnívají, že právě taková podpora může zvýšit jejich zastoupení na trhu práce, zejména u těch, kteří nyní nepracují proto, že jim chybí pomoc při běžném fungování.

– Jako člověk se zdravotním postižením, který využívá jak asistentskou podporu, tak pomoc blízkých, dobře vím, že bez ní bych dnes rozhodně nebyla tak pracovně aktivní. I proto očekávám, že více lidí bude moci nastoupit do zaměstnání, zapojit se do společnosti a zároveň rozvíjet dovednosti, které pak využijí i v práci – uzavírá Agata Spała-Zakrzewska.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Sdílet: