Na konci čtvrtého čtvrtletí 2025 bylo ekonomicky aktivních 534 tisíc osob se zdravotním postižením ve věku 16–89 let.
Podle odborníků jsou firmy postupně otevřenější přijímání lidí se zdravotním postižením a úroveň inkluze na pracovištích se zřetelně zvyšuje. Zaměstnavatelé si podle nich častěji uvědomují, jaký přínos tato skupina pracovníků může mít, i když jeho potenciál zůstává v mnoha případech stále jen částečně využitý. K posunu přispívá také to, že se samotní lidé se zdravotním postižením více odhodlávají mluvit o své situaci přímo v zaměstnání. Výraznější zlepšení na trhu práce může navíc přinést i chystaný zákon o osobní asistenci.
Agata Spała-Zakrzewska, specialistka na inkluzi a dostupnost a prezidentka HR Fair Play, upozorňuje, že v českých firmách je už vidět určitý posun směrem k větší otevřenosti. – V oblasti inkluze jsme na tom už poměrně dobře, přesto mám pocit, že český byznys musí na tomto tématu ještě dál pracovat. Rozhodně vnímám změny, zejména větší ochotu zaměstnavatelů a rostoucí porozumění tomu, jaký potenciál mají lidé se zdravotním postižením. Ten bývá stále buď neodhalený, nebo nevyužitý – říká. – Zdravotní postižení navíc neznamená jen člověka na vozíku, o berlích nebo s viditelným omezením. Mezi námi je mnoho lidí s neviditelným handicapem. Mám velkou radost, že se toto téma ve firmách prosazuje čím dál víc, protože je to také součást inkluzivní firemní kultury, pracovního prostředí a ochoty reagovat na rozdílné potřeby – dodává.
Podle cílů Strategie pro osoby se zdravotním postižením 2021–2030 má míra ekonomické aktivity v této skupině stoupnout z 30 % v roce 2020 na 45 % v roce 2030. Zpráva Nadace Integralia nazvaná „Milion nevyužitých talentů“ uvádí, že nyní dosahuje 33,1 %, což je výrazně méně než v celé populaci, kde činí 73,4 %. Autoři studie připomínají, že do roku 2010 sehrávaly v zaměstnávání lidí se zdravotním postižením důležitou roli chráněné dílny a další chráněná pracoviště, kde tehdy pracovalo přibližně 200 tisíc lidí. Od té doby do poloviny roku 2025 se ale jejich počet snížil o 71 % a zaměstnanost v těchto subjektech klesla o 64 %.
Agata Spała-Zakrzewska říká, že lidé se zdravotním postižením dnes častěji získávají odvahu otevřeně mluvit o svém stavu a že tato větší otevřenost úzce souvisí s tím, jakou kulturu firma vytváří. – Pokud podnik buduje prostředí založené na otevřenosti a důvěře vůči zaměstnavateli, pak má člověk se zdravotním postižením mnohem větší prostor sdělit své potřeby – zdůrazňuje odbornice.
Údaje Českého statistického úřadu ukazují, že na konci čtvrtého čtvrtletí 2025 bylo ekonomicky aktivních 534 tisíc osob se zdravotním postižením ve věku 16–89 let a z toho 491 tisíc mělo zaměstnání. Podle zákona o rehabilitaci a zaměstnávání osob se zdravotním postižením nesmí jejich pracovní doba přesáhnout osm hodin denně a 40 hodin týdně; u osob s uznaným těžkým nebo středně těžkým postižením je limit stanoven na sedm hodin denně a 35 hodin týdně. Navíc mají lidé s těžkým nebo středně těžkým stupněm postižení nárok na dalších 10 pracovních dnů dovolené v kalendářním roce.
Spała-Zakrzewska upozorňuje také na psychologické překážky na straně zaměstnanců, kteří se někdy bojí své postižení oznámit, aby nebyli vnímáni pouze skrze nároky a výhody, které jim náleží. – Čím vyšší je ve firmě povědomí a čím více se vzdělávají vedoucí pracovníci, personalisté i vedení společností, tím větší jsou možnosti podporovat zaměstnávání a posilovat důvěru vůči zaměstnavateli – říká.
Do budoucna by mohl být důležitým impulzem zákon o osobní asistenci pro osoby se zdravotním postižením, na němž aktuálně probíhají legislativní práce. Podle záměru má osobní asistent pomáhat při každodenních činnostech, zvyšovat samostatnost a usnadňovat pracovní uplatnění lidí se zdravotním postižením. Odborníci se domnívají, že právě taková podpora může zvýšit jejich zastoupení na trhu práce, zejména u těch, kteří nyní nepracují proto, že jim chybí pomoc při běžném fungování.
– Jako člověk se zdravotním postižením, který využívá jak asistentskou podporu, tak pomoc blízkých, dobře vím, že bez ní bych dnes rozhodně nebyla tak pracovně aktivní. I proto očekávám, že více lidí bude moci nastoupit do zaměstnání, zapojit se do společnosti a zároveň rozvíjet dovednosti, které pak využijí i v práci – uzavírá Agata Spała-Zakrzewska.
fot. magnific.com
oprac. /kp/


.png)











