Některé populace se s novými podmínkami dokážou jen částečně vyrovnávat, ale tempo tohoto přizpůsobování může být příliš pomalé.
Výroba semen u klíčových druhů lesotvorných stromů v Evropě za posledních třicet let výrazně klesla. K tomuto závěru došli vědci z Centra biologii lesa Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani. Studie vyšla v časopise „Nature Climate Change“.
Semena jsou zásadní pro přirozenou obnovu lesa po těžbě, požárech, suchu, větrných kalamitách nebo přemnožení hmyzu. Pokud jich bude ubývat, může být v budoucnu obnova porostů mnohem obtížnější. Výzkum pracoval s více než 40,5 tisíci ročních záznamů o sběru semen z 438 lesních správ v Polsku v letech 1988–2021. Posuzováno bylo pět nejdůležitějších druhů stromů: buk lesní, jedle bělokorá, borovice lesní a dub letní i zimní.
Výsledky ukázaly výrazný úbytek produkce životaschopných semen. U dubů činil přibližně 65 %, u borovice lesní 64 %, u jedle bělokoré 44 % a u buku lesního 32 %. Autoři přitom zohlednili i proměnlivou poptávku po osivu pro obnovu lesů a pro školkařskou výrobu. I když i tato poptávka postupně slábla, pokles produkce semen zůstal zřetelný. „Údaje o sběru semen je třeba číst opatrně, protože lidé je získávají tehdy, kdy je zrovna potřebují. Právě proto byla data o poptávce tak důležitá. Ta také v čase klesala, ale úbytek plodnosti stromů byl patrný i po jejím započtení. To znamená, že jej nelze vysvětlit jen tím, že se sbíralo méně semen,“ vysvětluje dr. Jessie J. Foest, hlavní autorka práce a badatelka z Centra biologie lesa UAM.
Podle autorů je hlavním důvodem pozorovaného jevu růst letních teplot, zejména v době, kdy stromy zakládají květy, z nichž se později vyvíjejí semena. U všech sledovaných druhů vyšší letní teploty souvisely s nižší produkcí semen. Určitý vliv měla také jarní teplota a vlhkost během vegetační sezony, jejich význam byl však menší. „Stromy nereagují na změnu klimatu až ve chvíli, kdy odumírají semenáčky nebo dospělci. Oslabení reprodukce může přijít mnohem dříve. Les může pořád působit stabilně, ale jeho schopnost obnovy už může být narušená,“ zdůrazňuje dr. Jessie J. Foest.
Do analýzy byla zařazena pouze semena, která prošla tříděním a kontrolou kvality. Závěry se tedy vztahují k životaschopnému osivu schopnému klíčit, nikoli ke všem plodům, šiškám či květům, které stromy vytvořily.
Potvrzení přineslo také srovnání s daty z mezinárodní databáze MASTREE+, která shromažďuje dlouhodobá pozorování reprodukce rostlin. Vědci zaznamenali oslabení tzv. semenných let, tedy období, kdy stromy produkují mimořádně vysoké množství semen. Narušení tohoto přirozeného cyklu může dál snižovat počet semen schopných vyklíčit.
Tým zároveň upozorňuje, že odezva jednotlivých populací stromů se lišila podle místních klimatických podmínek. To naznačuje, že část populací se může změnám prostředí alespoň částečně přizpůsobovat, jenže rychlost takové adaptace může za postupujícím oteplováním nestačit.
Podle vědců mají zjištění velký význam pro lesnickou praxi. Další pokles produkce životaschopných semen může zkomplikovat provoz lesních školek a zároveň omezit schopnost lesů zotavovat se po různých typech narušení. Nejvíce ohrožené mohou být oblasti, kde je růst mladých stromů už nyní brzděn suchem a vysokými teplotami.
„Naše výsledky naznačují, že změna klimatu už dnes omezuje reprodukční schopnost hlavních evropských stromů. Další otázkou je, zda se tyto poklesy v produkci semen už promítají do slabší obnovy lesů. To je vztah, který je nutné neodkladně ověřit,“ uzavírá dr. Jessie J. Foest.
fot. arch. red.
oprac. /kp/

.jpg)
.png)











