Více než 640 tisíc lidí působí v profesích, které jsou zvlášť ohrožené automatizací

Nejvíce zaměstnaných v Polsku tvoří prodavači v obchodech a pokladní, řidiči nákladních automobilů, skladníci a učitelé prvního stupně základní školy, vyplývá z nejnovější zprávy Hlavního statistického úřadu s názvem „Zróżnicowanie zawodów na rynku pracy w Polsce“.

Studie vychází z experimentálních údajů o 14,1 milionu lidí pracujících v národním hospodářství a 1,4 milionu osob vykonávajících práci na základě dohod o provedení práce a podobných smluv. Analýza zahrnuje 443 profesních skupin a zachycuje stav k 31. prosinci 2024.

Čtyři nejpočetnější profesní skupiny – prodavači a pokladní, řidiči nákladních aut, skladníci a učitelé na prvním stupni základní školy – dohromady představují 13,5 % všech pracujících.

Zpráva zároveň upozorňuje na výrazné rozdíly v zaměstnanecké struktuře žen a mužů. Ženy nejčastěji pracují v oborech souvisejících se zdravotnictvím a vzděláváním. Mezi nejvíce „ženské“ profese patří porodní asistentky, specialistky na výchovu malých dětí a zubní asistentky. Muži naopak výrazně převažují v profesích vyžadujících fyzickou práci, jako jsou horníci, zedníci, obsluha zemědělských strojů a pokrývači. Nejvyrovnanější zastoupení obou pohlaví bylo zaznamenáno mezi majiteli obchodů, pekaři a cukráři, pracovníky domácích služeb a šéfkuchaři.

Jednotlivé profese se také výrazně liší věkovým složením pracovníků. Nejmladší lidé působí především při přípravě jídel typu fast food a jako sportovci či žokejové – průměrně jim je 29 let. Jen o něco starší jsou modelové, modelky a stevardi, jejichž průměrný věk činí 31 let. Nejvyšší průměrný věk byl naopak zaznamenán mezi specialisty-lékaři a specialisty-zubními lékaři – 56 a 55 let. V řadě profesí průměrný věk přesahuje 50 let. Týká se to například specializovaných zdravotních sester, soudců, duchovních, techniků lékařské analytiky, ekonomů a představitelů veřejné správy.

Součástí reportu jsou také údaje o cizincích zaměstnaných v Polsku. Největší skupinu tvoří občané Ukrajiny, kteří představují 70 % všech pracujících cizinců. Následují Bělorusové (13 %), Indové (1,8 %) a Gruzínci (1,4 %). Nejčastější profesí vykonávanou cizinci je řidič nákladního automobilu, k němuž se váže 12,6 % této skupiny. Další místa zaujímají skladníci (4,5 %) a programátoři aplikací (3,1 %). Ženy tvoří 37 % všech pracujících cizinců a nejčastěji působí jako prodavačky v obchodech (5,4 % mezi ženami), skladnice (5,3 %) a pomocnice a uklízečky (4,9 %).

Materiál zohledňuje také osoby pracující výhradně na základě dohod o provedení práce a příbuzných smluv. Nejčastěji vykonávají činnosti jako pomocnice a uklízečky a dělníci v jednoduchých průmyslových pracích. Tyto dvě skupiny dohromady tvoří téměř 10 % všech lidí pracujících na tomto základě. I zde jsou patrné výrazné rozdíly ve věku. Nejstarší jsou představitelé veřejné správy a specialisté-lékaři, jejichž průměrný věk je přibližně 65 let. Vysoký průměrný věk mají také důlní inženýři a technici lékařské analytiky. Nejmladší jsou naopak sportovci, žokejové a demonstrátoři výrobků, u nichž průměrný věk činí asi 27 let. Nízký věkový průměr byl zaznamenán také mezi pracovníky gastronomie, zákaznické podpory, osobních služeb a dopravy.

Autoři zprávy ve spolupráci s odborníky z NASK rovněž posoudili, nakolik jsou jednotlivé profese náchylné k automatizaci a využití umělé inteligence. Za nejohroženější povolání, u nichž mohou řešení založená na AI částečně nahradit část pracovních úkolů, byly označeny operátory zadávání dat, operátoři textových editorů, pracovníci v účetnictví a finančním účetnictví a specialisté zaměření na statistiku, pojišťovnictví a finance. V těchto profesích nyní pracuje zhruba 640 tisíc lidí, přičemž více než 77 % tvoří ženy a průměrný věk zaměstnaných je 40 let.

fot. magnific.com
oprac. /kp/