66 % Poláků podporuje ochranu nejcennějších lesů

Devadesát pět občanských organizací se podepsalo pod výzvu adresovanou generálnímu řediteli Státních lesů, v níž žádají, aby bylo důsledně naplněno dříve oznámené vyloučení z těžby na 20 % nejcennějších lesních území z hlediska přírody i společenské hodnoty. Signatáři upozorňují, že navzdory dřívějším slibům o posílení ochrany lesů se na mnoha místech stále počítá s těžbou dřeva. Podle nich navíc dochází i k zásahům, které brání vzniku nových přírodních rezervací, a také k zásahům do lokalit, které už ochranu mají.

Organizace zdůrazňují, že požadavek na vyšší ochranu lesů má výraznou podporu veřejnosti. Z průzkumu veřejného mínění, který v květnu provedla agentura Opinia24 pro sdružení Pracownia na rzecz Wszystkich Istot, vyplývá, že 66 % dotázaných podporuje vyřazení 20 % nejcennějších polských lesů z těžby. Zároveň 71 % respondentů uvedlo, že zakládání národních parků a přírodních rezervací prospívá rozvoji místních obcí.

Autoři výzvy poukazují na konkrétní případy, kde se podle nich ochranné závazky nesplnily. Jako jeden z nich uvádějí lesy v okolí Bielska-Białé, kde se v územích určených jako lesy pro veřejnost těžily i 150leté buky a 130leté javory pod Szyndzielnią, tedy u turisticky známého symbolu Slezských Beskyd. Organizace připomínají, že místní obyvatelé upozorňovali nejen na přírodní hodnotu této lokality, ale i na její význam pro zadržování vody a zmírňování následků povodní.

Podobné výhrady zaznívají také k Bukovému pralesu pod Štětínem. Podle organizací Státní lesy původně slibovaly, že na tomto území od těžby upustí, později však oznámily její obnovení s odůvodněním, že buky odumírají a je nutné obnovit porosty. Ochranářské organizace tyto argumenty zpochybňují. V Chojnowských lesích mají být plánované zásahy vysvětlovány zhoršujícím se stavem borových porostů způsobeným suchem.

Spory provázejí i rezervaci Bliżyńské přírodní lesy, která vznikla v loňském roce. Podle autorů výzvy tam Státní lesy chtějí odstraňovat stromy poškozené větrem a odkazují na bezpečnostní důvody a hygienický stav lesa. „Kůrovec, bezpečnost, hygienické důvody, požární riziko – mění se jen název hrozby, ale navrhované řešení zůstává stejné: harvestor, přibližování dřeva a jeho prodej. Přitom nejcennější lesy nepotřebují opravit pilou, ale trvale chránit před hospodářským tlakem,“ vysvětluje Radosław Ślusarczyk z organizace Pracownia na rzecz Wszystkich Istot, která výzvu iniciovala.

Organizace připomínají, že jevy jako odumírání stromů, vyvracení, gradace hmyzu či přirozená obnova lesa patří k fungování přírodních ekosystémů a neměly by být chápány jako známka zanedbání. Upozorňují, že mrtvé dřevo i staré stromy vytvářejí důležitá stanoviště pro mnoho druhů rostlin, hub a živočichů, a jejich odstraňování může vést k úbytku biologické rozmanitosti.

Ve výzvě se zároveň odkazuje na stanoviska Státní rady pro ochranu přírody i na výsledky vědeckých studií, podle nichž by v lesích přirozeného charakteru mělo být základním pravidlem ponechání prostoru přírodním procesům. Podle organizací by lidský zásah měl být omezen jen na nezbytné kroky spojené s bezpečností, například na zajištění turistických tras nebo technické infrastruktury.

Signatáři také zdůrazňují, jak velký význam mají zachovalé lesy pro zmírňování dopadů klimatické změny. Připomínají, že přirozené lesní ekosystémy pomáhají zadržovat vodu, snižují dopady sucha, ochlazují okolí a zmenšují riziko náhlého odtoku vody po silných srážkách. Podle nich mohou těžby v horských a podhorských lesích i v blízkosti obcí ovlivnit také bezpečnost obyvatel.

Organizace připomínají, že podle dřívějších slibů má alespoň 20 % plochy lesů spravovaných Státními lesy plnit především přírodní a společenské funkce. Podle podkladů Ministerstva klimatu a životního prostředí to znamená vyřadit z těžby nejméně 787 tisíc hektarů lesů, tedy přibližně 11 % jejich celkové rozlohy.

Autoři výzvy upozorňují, že dnešní přírodní rezervace zabírají asi 125 tisíc hektarů lesů spravovaných Státními lesy, což představuje zhruba 1,75 % jejich plochy. Dalších přibližně 97 tisíc hektarů je chráněno jen dočasně na základě rozhodnutí Ministerstva klimatu a životního prostředí. Podle organizací to znamená, že pevnou právní ochranou stále disponuje jen malá část nejcennějších lesů.

Signatáři zdůrazňují, že ochrana nejcennějších lesů neznamená konec lesního hospodaření na ostatních územích. Podle nich je však nezbytné natrvalo vyjmout z hospodářského využití plochy s nejvyšší přírodní a společenskou hodnotou, což má podle jejich názoru lépe chránit přírodu i posílit důvěru veřejnosti vůči Státním lesům.

„Ochrana nejcennějších lesů je ve veřejném zájmu. Lesy jsou naším spojencem při zmírňování následků sucha, veder i povodní. Ničení jejich přirozenosti pod záminkou bezpečnosti ve skutečnosti bezpečí obyvatel oslabuje,“ zdůrazňuje Radosław Ślusarczyk.

foto: archiv red.
zprac. /kp/