Lidé, kteří po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání přišli o schopnost pracovat, mohou žádat o různé dávky z úrazového pojištění.
Pracovní úraz nebo nemoc z povolání může člověku ze dne na den znemožnit výkon práce a výrazně zasáhnout do jeho běžného života. Česká správa sociálního zabezpečení upozorňuje, že pojištěnci v úrazovém pojištění mohou v takové situaci využít několik druhů finanční pomoci. Podle zdravotního stavu a průběhu léčby se může jednat například o nemocenské, rehabilitační dávku, úrazovou rentu nebo jednorázové odškodnění.
– Taková událost, jako je pracovní úraz, může potkat kohokoli z nás, ať už pracuje na stavbě, jako profesionální řidič či horník, ale také jako úředník, prodavačka nebo učitel. Některá odvětví jsou samozřejmě rizikovější než jiná. Podstatné je, že každý podobný případ představuje pro zraněného velký šok a náhlé narušení životní jistoty. V okamžiku, kdy člověk dočasně ztratí možnost vydělávat, je zásadní mít zajištěné finanční zázemí. Úrazové pojištění v ČSSZ je nastaveno tak, aby pomoc směřovala k poškozeným bez ohledu na délku pojištění a v co nejvyšším možném rozsahu, aby se mohli soustředit na uzdravení – zdůrazňuje Beata Kopczyńska, regionální tisková mluvčí ČSSZ v Moravskoslezském kraji.
Lidem, kteří se stali práce neschopnými následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, náleží nemocenské z úrazového pojištění. Na rozdíl od nemocenského vypláceného z běžného nemocenského pojištění zde neplatí čekací doba. Dávka může být přiznána už od prvního dne účasti na úrazovém pojištění a činí 100 % vyměřovacího základu, který se stanoví z průměrné mzdy za posledních 12 měsíců.
Pokud po vyčerpání celé podpůrčí doby nemocenského pojištěný stále není schopen práce, ale další léčba nebo rehabilitace mu dávají naději na zlepšení, může požádat o rehabilitační dávku. Ta se poskytuje nejdéle na 12 měsíců a stejně jako nemocenské odpovídá 100 % vyměřovacího základu nemocenského. Podmínkou je posudek posudkového lékaře ČSSZ, který potvrdí potřebu pokračující léčby v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Proti tomuto posudku lze podat námitku k posudkové komisi ČSSZ.
Osoby, které v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání přišly o pracovní schopnost, mohou zároveň žádat o úrazovou rentu. K jejímu přiznání je nutné posudkové rozhodnutí potvrzující pracovní neschopnost a její souvislost s úrazem nebo nemocí z povolání. ČSSZ připomíná, že u této dávky platí příznivější pravidla než u invalidního důchodu z důchodového pojištění. Nárok na rentu není podmíněn délkou pojištění ani věkem a dávku lze pobírat současně se starobním důchodem.
Po ukončení léčby a rehabilitace mohou lidé, u nichž byl zjištěn trvalý nebo dlouhodobý následný zdravotní deficit, požádat o jednorázové odškodnění. Míru poškození zdraví i jeho souvislost s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání posuzuje lékař ČSSZ nebo posudková komise. Trvalý následky znamenají nevratné poškození organismu, které už nelze odstranit, zatímco dlouhodobé následky omezují zdravotní stav na dobu delší než šest měsíců, přičemž se zdraví může ještě zlepšit. Výše jednorázového odškodnění činí 20 % průměrné měsíční mzdy za každý zjištěný procentní bod poškození.
ČSSZ zároveň upozorňuje, že právní předpisy stanovují také případy, kdy dávky z úrazového pojištění nenáleží. Jde o situace, kdy byla jedinou příčinou úrazu úmyslná činnost nebo hrubá nedbalost zaměstnance, případně když byl pod vlivem alkoholu či návykových látek. V takových případech může poškozený při splnění podmínek uplatnit nároky z nemocenského nebo důchodového pojištění. – Velmi důležité ale je, že pokud by pracovní úraz pod vlivem alkoholu skončil smrtí zaměstnance, právo jeho rodiny na dávky z úrazového pojištění zůstává plně zachováno a případné pochybení pojištěnce neubere blízkým jejich podporu – uzavírá Beata Kopczyńska.
fot. magnific.com
oprac. /kp/

















