PPWR přetvoří trh s obaly. Firmy čelí novým povinnostem a výzvám

Společnosti, které uvádějí na trh obaly a balené výrobky, se připravují na zásadní změny, které přinese implementace evropského nařízení PPWR. Současně se zvyšují nároky ze strany zákazníků, kteří stále častěji požadují, aby výrobci jednali v souladu s principy udržitelného rozvoje. Odborníci však varují, že polský systém nakládání s odpady potřebuje výrazné reformy, abychom splnili nové požadavky.

Podle Eurostatu bylo v roce 2023 v Evropské unii vyprodukováno 79,7 milionu tun obalových odpadů, což představuje průměrně 177,8 kg na obyvatele. Program OSN pro životní prostředí informuje, že globální výroba plastů již přesahuje 436 milionů tun ročně, přičemž jen malý zlomek z tohoto plastu je recyklován. Evropská komise odhaduje, že sektor obalů tvoří přibližně 40 % spotřeby plastů a polovinu spotřeby papíru na trhu EU.

Kamil Wyszkowski, výkonný ředitel UN Global Compact Network Poland, upozorňuje, že spotřebitelé stále více zohledňují nejen samotný výrobek, ale i způsob, jakým je navržen jeho obal. – Společnosti si začaly uvědomovat, že sociální kontrola je stále intenzivnější a že společnost, prostřednictvím watchdogových organizací a médií, stále více sleduje, jak si firma stojí se svými obaly, zda se stávají řádně řízeným odpadem, nebo končí na černých skládkách či v oceánech, – zdůrazňuje. Analýzy společnosti McKinsey & Company ukazují, že zákazníci věnují pozornost možnosti recyklace, použití recyklovaných materiálů a řešením pro opětovné použití. Podle výzkumu „Voice of the Consumer Survey 2024“ od PwC je 80 % spotřebitelů ochotno zaplatit více za produkty, které pocházejí z udržitelných zdrojů. Respondenti jsou ochotni utratit průměrně o 9,7 % více za zboží splňující určité environmentální standardy.

Podle odborníka by povinnost firem neměla končit při prodeji produktu – stále důležitější je také způsob, jakým se nakládá s odpadem, když výrobek doslouží. – Firmy by měly být odpovědné za své obaly již ve fázi jejich designu, uskladnění a nakonec i řízení toho, co se s těmito odpady dá později udělat v rámci jejich druhého života. Tato opatření jsou pro image firmy měřitelná, protože každý spotřebitel dává přednost nákupu výrobku, který je šetrný k životnímu prostředí, – vysvětluje Kamil Wyszkowski.

Małgorzata Greszta, managing partner v CSR Consulting, zdůrazňuje, že v posledních letech stoupla povědomost o nakládání s obaly a obalovými odpady. – V této souvislosti je nezbytné, aby různorodé prvky hodnotového řetězce spolupracovaly, například výrobci obalů a maloobchodní sítě, aby navrhovali a zaváděli řešení, která mohou přispět k cirkulární ekonomice. Klíčové je myslet na celý hodnotový řetězec, – přesvědčuje.

Hlavními motory změn je nařízení PPWR, jehož klíčová ustanovení začnou platit od 12. srpna. Regulace stanoví, že od roku 2030 musí být všechna obalová řešení uváděná na trh plně recyklovatelná. U plastových obalů bude nezbytné používat minimální podíl recyklovaných materiálů. To znamená, že mnoho současných řešení bude nutno přepracovat podle zásady „design for recycling“.

Národní regulace týkající se rozšířené odpovědnosti výrobců zůstávají výzvou. Polsko dosud neimplementovalo systém ROP, přestože podle unijních směrnic měl být zaveden již v roce 2023. Nová legislativa má stanovit pravidla pro financování sběru a recyklace obalového odpadu a zvýšit podíl výrobců na nákladech na nakládání s odpady. – Polsko je jedinou zemí v EU, která financování sběru obalových odpadů zakládá na cenných papírech, tedy DPR. Dalším problémem je, že shromážděné obalové odpady jsou fakticky surovinou, která není dnes využívána efektivně. Kovy, dřevo, papír, plasty by měly být recyklovány, a některé z těchto frakcí jsou také vhodné k opětovnému použití. Kromě sektoru obalů na nápoje v Polsku neexistuje žádné opětovné použití, a to pouze u některých produktových skupin, – vysvětluje Anna Larsson, ředitelka pro implementaci modelů GOZ v platformě Reloop.

Jedním z prvků změn je rozvoj systému záloh, který má zvýšit úroveň třídění obalů po nápojích a zlepšit dostupnost surovin pro recyklaci. Unijní předpisy stanoví, že do roku 2029 by úroveň sběru plastových lahví po nápojích měla dosáhnout 90 %.

Odborníci také zdůrazňují, že rozvoj cirkulární ekonomiky by měl zahrnovat nejen recyklaci, ale především snižování množství odpadu a zvyšování rozsahu opětovného využití výrobků a obalů. Evropská komise uvádí, že širší využívání sekundárních surovin může přispět nejen ke snížení objemu odpadu směřujícího na skládky, ale také ke snížení emisí skleníkových plynů a spotřeby energie v průmyslu.

fot.
zpracováno /kp/