.png){kind=logo}
Přibližně 1,5 milionu Poláků pracuje dočasně v zahraničí, přičemž převážná většina zaměřuje svou pozornost na evropské státy.
Většina Poláků, kteří se dočasně nacházejí v zahraničí, nadále preferuje evropské země. Podle odhadů Głównego Urzędu Statystycznego pro rok 2024 bylo mimo Polsko okolo 1,499 milionu polských občanů, což představuje nárůst o 22 tisíc ve srovnání s předchozím rokem. Značná část, až 94 %, emigrantů se usídlila v Evropě. Nejvíce Poláků žije ve Velké Británii (415 tis.) a Německu (407 tis.), dále pak v Nizozemsku (132 tis.), Norsku (78 tis.) a Irsku (69 tis.).
Krzysztof Inglot, prezident Polského outsourcingového sdružení, specialistka na pracovní trh a zakladatel Personnel Service, poukazuje na to, že ačkoliv destinace zůstávají podobné již řadu let, dochází ke změnám v poptávce po určitých profesích a mzdových možnostech. „Zaznamenáváme rostoucí význam profesí spojených s automatizací a moderními výrobními procesy. Operátoři CNC strojů nebo průmyslových robotů a specialisté na obsluhu automatizovaných výrobních linek patří v současnosti mezi nejžádanější pracovníky v Evropě. Tento trend odráží jak transformaci v průmyslu, tak nedostatek mladé pracovní síly v technických oborech," vysvětluje.
Nejvyšší platy i nadále nabízejí severské státy. Svářeči si tam mohou měsíčně vydělat od 4 tisíc do přibližně 5,5 tisíce eur hrubého. Operátoři CNC strojů a průmyslových robotů dostávají do 4,8 tisíce eur hrubého, zatímco pískovači mohou očekávat výdělky od 3 tisíc do 4 tisíc eur hrubého měsíčně. V Německu jsou mzdové možnosti také vysoké, přičemž svářeči vydělávají mezi 3,5 tisíce a 4,8 tisíce eur hrubého, operátoři CNC strojů od 3,5 tisíce do 4,5 tisíce eur hrubého a pískovači od 3,2 tisíce do 4 tisíc eur hrubého měsíčně.
Pro obyvatele jižního Polska, zejména oblastí blízko hranic, zůstává Česká republika dalším atraktivním směrem. I když jsou platy tam nižší než v západní Evropě, stále se vyznačují konkurenceschopností v regionu, a blízkost hranice umožňuje mnohým lidem denně dojíždět do práce. Svářeči si mohou vydělat mezi 1,8 až 2,8 tisíce eur hrubého měsíčně, operátoři CNC strojů a průmyslových robotů do 2,6 tisíce eur hrubého, a pískovači do 2,4 tisíce eur hrubého měsíčně. Odborníci upozorňují, že noví pracovníci bez zkušeností obvykle dostávají nižší mzdy, ale ty se rychle zvyšují s narůstajícími dovednostmi.
Taktéž v oblasti stavebnictví přetrvává vysoká poptávka. Nejatraktivnější platy znovu nabízejí Norsko a Švédsko, kde kvalifikovaní zedníci nebo omítkáři mohou v průměru očekávat plat od 3,5 tisíce až po 5,5 tisíce eur hrubého měsíčně. I nezkušení pracovníci zde mohou vydělat mezi 3,2 a 4 tisíci eur hrubého měsíčně. V Německu kvalifikovaní stavební pracovníci obvykle dostávají platy v rozmezí od 2,8 tisíce do 4 tisíc eur hrubého měsíčně, zatímco pracovníci bez kvalifikace si mohou přijít na 2,4 tisíce až 2,8 tisíce eur hrubého. V České republice zkušení stavebníci obdrží od 1,9 tisíce do 2,5 tisíce eur hrubého měsíčně, zatímco u nováčků jsou mzdy mezi 1,5 tisíce až 1,9 tisíce eur hrubého.
Trvalá poptávka po pracovnících se rovněž objevuje v oblasti zdravotní péče a úklidových služeb. V Německu mohou pečovatelé o starší osoby a zdravotní asistenti očekávat platy od 2 tisíc do 3 tisíc eur hrubého měsíčně, zatímco ve Švédsku od 2,6 tisíce do 3 tisíc eur hrubého. V České republice mzdy činí od 1,2 tisíce do 1,6 tisíce eur hrubého měsíčně. V oblasti úklidových služeb nabízejí nejvyšší mzdy opět Norsko a Švédsko, kde se platy pohybují mezi 2,6 tisíce a 3,9 tisíce eur hrubého měsíčně. V Německu mohou pracovníci vydělat od 2,2 tisíce do 2,6 tisíce eur hrubého, v Čechách pak od 1 tisíce do 1,5 tisíce eur hrubého měsíčně.
fot.
oprac. /kp/
