Nová pravidla pro obaly už platí. Podniky čekají výrazné změny

Od 12. srpna začaly platit první požadavky vyplývající z unijního nařízení PPWR, které se týká obalů a obalových odpadů. Nová úprava má snížit množství vznikajícího odpadu, podpořit vyšší míru recyklace a posílit opětovné využívání obalů. Pro firmy to v praxi znamená zejména nové nároky na návrh, výrobu a složení obalů i na související administrativu.

PPWR, tedy nařízení o obalech a obalových odpadech, nahrazuje dosavadní unijní směrnici platnou od roku 1994. Na rozdíl od ní se nové normy uplatňují přímo ve všech státech Evropské unie. Regulace zasahují celý životní cyklus obalu – od jeho koncepce a výroby přes uvedení na trh až po nakládání s odpadem, který po něm zůstane. Jedním z klíčových cílů PPWR je postupné snižování objemu obalového odpadu. Do roku 2030 má jeho množství na obyvatele Unie klesnout o 5 % oproti roku 2018. Do roku 2035 má být snížení na úrovni 10 % a do roku 2040 pak 15 %.

První povinnosti se vztahují mimo jiné na PFAS, tedy skupinu per- a polyfluoralkylovaných látek. Obaly určené pro styk s potravinami nesmějí být od tohoto dne uváděny na trh, pokud množství těchto látek dosahuje nebo překračuje limity stanovené v nařízení. Obaly, které už byly uvedeny do oběhu před 12. srpnem, mohou na trhu zůstat. Odlišná je situace u výrobků, které jsou ještě skladem – pokud nové požadavky pro PFAS nesplňují, po nabytí účinnosti pravidel už uvedeny na trh být nesmějí.

PPWR zároveň ukládá podnikům povinnost omezovat přítomnost potenciálně nebezpečných látek v obalech. Zachován zůstal například limit pro celkový obsah olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu v obalech a jejich částech, který činí 100 mg na kilogram.

Nová pravidla přinášejí také další povinnosti pro výrobce a dovozce. Musí zajistit, aby obaly uváděné na trh odpovídaly požadavkům PPWR. Podniky navíc budou muset umožnit jejich identifikaci, například prostřednictvím příslušných sériových nebo katalogových čísel.

Další požadavky budou přicházet postupně v následujících letech. Jedním z nejdůležitějších směrů změn je navrhování obalů tak, aby byly recyklovatelné a aby umožňovaly využití druhotných surovin. Předpisy počítají rovněž s minimálním podílem recyklovaných plastů v určených typech plastových obalů. Od roku 2030 mají začít platit jednotná kritéria pro hodnocení recyklovatelnosti. Další fáze je plánována od roku 2035, kdy bude rozhodující i to, zda jsou dané obaly skutečně recyklovány ve velkém měřítku.

PPWR také směřuje ke snížení množství materiálu spotřebovaného na výrobu obalů. Jejich hmotnost i objem mají být omezeny jen na nezbytnou míru, aby zůstala zachována funkčnost. U části skupinových, přepravních a prodejních obalů bude moci míra nevyužitého prostoru činit nejvýše 50 %.

V roce 2030 začne platit i požadavek vztahující se na přepravní obaly. Nejméně 40 % vybraných obalů tohoto typu bude muset být znovupoužitelných.

V dalších letech se spotřebitelé setkají také s omezením některých jednorázových obalů. Od roku 2030 se pravidla dotknou například části plastových jednorázových obalů používaných pro prodej čerstvého ovoce a zeleniny, malých obalů na kosmetiku a hygienické potřeby v hotelech nebo jednorázových sáčků na koření, omáčky, cukr či smetanu v gastronomii.

Změny zasáhnou i způsob podávání jídla a nápojů při konzumaci na místě. Od 12. srpna už v takových případech nelze používat jednorázové obaly. Zákazník, který jí nebo pije v provozovně, by měl dostat jídlo či nápoj v opakovaně použitelném obalu. Prodejci těchto produktů budou muset umožnit zákazníkům používat vlastní nádoby a v delším časovém horizontu bude část subjektů povinna nabízet výrobky rovněž v obalech k opakovanému použití.

Nové požadavky budou časem vidět i na obalech prodávaných v obchodech. Od srpna 2028 nebo 24 měsíců od účinnosti příslušných prováděcích předpisů se mají používat sjednocená označení, která budou mimo jiné uvádět materiál obalu. Spotřebitelům to má usnadnit správné třídění odpadu. U znovupoužitelných obalů budou navíc uvedeny informace o možnosti jejich dalšího použití.

Už od 12. srpna však musejí firmy zajistit také údaje potřebné k identifikaci výrobce nebo dovozce. Na obalu by proto měly být například uvedeny název či obchodní název a kontaktní údaje.

Unijní nařízení zpravidla nevyžaduje převod svých ustanovení do vnitrostátního práva. Členské státy ale musí upravit své předpisy v oblastech, které jim evropská úprava ponechává k doplnění. V Česku proto pokračují práce na návrhu zákona o obalech a obalových odpadech označeném jako UC100. Tento návrh má mimo jiné upřesnit část povinností podnikatelů vyplývajících z PPWR a současně upravit otázky spojené s rozšířenou odpovědností výrobce, recyklačním poplatkem a plastovými nákupními taškami.

Čtěte také: Na podzim se rozběhnou práce na rozšíření zálohového systému o jednorázové sklo

foto: magnific.com
zprac. /kp/