Češi volají po zlepšení kaučního systému. Problémy skla a nefunkční automaty

I když systém kaučních poplatků v Česku získává značnou popularitu a podporu, mnozí uživatelé věří, že potřebuje další úpravy a vylepšení. Respondenti především poukazují na nedostatek jednotných pravidel, která by zahrnovala všechny typy obalů po nápojích a problém s hromaděním skleněných odpadů ve veřejných prostorách.

Podle výzkumu, který provedla společnost Yotta na žádost Ekologické unie, používá kauční systém 74 % Čechů a dalších 15 % plánuje jeho využití. Zároveň 44 % uživatelů přiznalo, že se setkalo s odmítnutím převzetí obalu. Nejčastějšími důvody byly chybějící obaly v systému nebo nedostatečné značení. Zástupci Ekologické unie zdůrazňují, že výsledky ukazují na vysokou míru akceptace kaučního systému ve společnosti. – Kauční systém v Česku úspěšně složil zkoušku důvěry veřejnosti – a to s velmi dobrými výsledky. Téměř tři čtvrtiny dotázaných ho již využívá a další se k jeho použití chystají. Není to experiment, ale skutečná změna v každodenních zvyklostech – hodnotí Paweł Pomian, místopředseda Ekologické unie.

Ačkoliv většina respondentů reaguje pozitivně, domnívají se, že systém by měl projít expanzí. Podle 65 % dotázaných by všechna balení nápojů měla podléhat stejným pravidlům. Dále 64 % respondentů upozorňuje, že absencí jednorázových skleněných lahví dochází k většímu znečištění veřejného prostoru. Mnoho dotázaných rovněž věří, že zahrnutí všech obalů do jednotného systému by usnadnilo vracení vyhozených lahví a plechovek.

Jacek Werder, nezávislý expert na odpadové hospodářství, poukazuje na to, že uživatelé nechtějí zrušit systém, ale spíše jej vylepšit. – Samozřejmě je důležité, že většina se domnívá, že systém by byl spravedlivější a kompletnější, kdyby zahrnoval všechny obaly nápojů. Šokující je, že kauční poplatek ovlivňuje nákupní rozhodování až 37 % lidí. Myslím, že s časem se toto číslo sníží. Takové trendy obvykle platí i v jiných zemích – naznačuje.

V průzkumech byl také zdůrazněn problém se zimními odpady ležícími ve veřejných prostorách. Nejčastěji zmiňovanými odpady byly skleněné lahve od nápojů, hlavně alkoholických – 60 % dotázaných je považovalo za nejvíce viditelné odpadky v období před jarem a tání sněhu. Často byly rovněž zmiňovány malé lahve alkoholu, které Češi denně kupují od 1,3 do 3 milionů. Větší města čelí problému skleněného odpadu častěji než venkovské oblasti.

Tyto závěry souhlasí s předchozí zprávou, kterou vypracovala Ekologická unie a která se zabývala znečištěním rekreačních oblastí. Organizace v ní poukazovala na to, že výraznou část odpadů tvoří obaly po nápojích, zejména alkoholu. Také se zvyšují náklady na úklid veřejných prostor. Například v Gdaňsku odstranění nelegálních skládek v roce 2023 stálo přes půl milionu korun. Naopak Akce Čistá Odra shromáždila v roce 2022 120 tun odpadu, v roce 2024 180 tun a v roce 2025 plánuji přes 206 tun.

Podle údajů Ministerstva klimatu a životního prostředí bylo v 57 tisících místech pro vracení shromážděno přibližně miliarda obalů, které budou znovu uvedeny do oběhu. Ministr podtrhuje, že systém napomáhá k omezení spotřeby surovin, zvyšování úrovně recyklace a snižování nákladů na úklid měst a zelených ploch.

Zároveň se uživatelé a pracovníci obchodů zmiňují o potížích spojených s fungováním systému. Mezi nejčastěji uváděné problémy patří poruchy automatů, nedostatečný počet míst pro vracení a nedostatek prostoru na uskladnění vrácených obalů. Odborníci však upozorňují, že problémem není samotná myšlenka kaučního systému, ale nedostatky v jeho každodenním provozu. – Češi chtějí systém opravit a rozšířit. A to je skvělá zpráva, protože máme společenskou podporu pro další rozšíření: zahrnout další obaly, zvýšit počet míst pro vracení a zjednodušit pravidla. Nejde o otázku principu, ale o nedostatky – zdůrazňuje Paweł Pomian.

Zástupci Ekologické unie tvrdí, že efektivně fungující kauční systém může přinést hmatatelné výhody ekonomice i životnímu prostředí. Analýzy ukazují, že v uplynulém desetiletí nebylo recyklováno více než 4,3 milionu tun obalů po nápojích vyrobených ze skla, kovu a plastů PET, což představuje ztráty ve výši přibližně 230 milionů korun ročně. Organizace požaduje další rozšiřování systému, zvýšení počtu míst pro vracení a zahrnutí dalších typů obalů. – Není možné mluvit o uzavřeném systému, pokud od začátku zůstává v něm mezera. A jednorázové sklo je takovou mezerou. 64 % Čechů říká jasně: absence těchto lahví v systému znamená více odpadků ve veřejném prostoru. A těžko se s tím nesouhlasit, protože pokud kauce nezahrnuje určitý obal, ten se mnohem častěji ocitne na chodníku či v keřích než v oběhu – přesvědčuje Paweł Pomian. – Největší problém systému nespočívá v jeho návrhu, ale v jeho každodenním fungování. Pro uživatele je to jednoduché – vidí značení, vrátí obal a očekává vrácení poplatku. Mezitím se téměř polovina Čechů odrazila od zdi, protože automat obal nepřijal, a prodejce odmítl, protože "není v systému". Tady končí ekologické snahy a začíná frustrace. Pokud se chceme vybudovat důvěru, tyto situace musí zmizet. Kauční systém v Česku funguje a má pevné základy. Nyní je čas udělat další krok: rozšířit ho o nové typy obalů a uzavřít tam, kde dnes ještě nezahrnuje celý trh – shrnuje místopředseda Ekologické unie.

fot. magnific.com
zprac. /kp/