Více než půl milionu seniorů je zaměstnáno

Počet pracujících osob v důchodovém věku stále narůstá. Mezi lednem a říjnem 2025 vzrostl počet pracovníků starších 65 let přibližně o 4 %, a v říjnu už bylo více než 524 tisíc českých seniorů zaměstnáno. Tento nárůst je u této věkové skupiny výrazně vyšší než u mladších kategorií. Zatímco u nejmladších pracovníků ve věku 15 až 24 let došlo k poklesu zaměstnanosti o 2,4 %.

Paula Kukołowicz, vedoucí Oddělení analýzy společenských procesů v Českém ekonomickém institutu, poznamenává, že struktura zaměstnanosti osob nad 65 let ukazuje na jejich častou angažovanost v nejmenších firmách. Mikrofirmy s počtem do devíti zaměstnanců si zvolila více než polovina aktivních seniorů, což představuje přibližně 57 %. – Je to způsobeno tím, že řada důchodců podniká samostatně, nebo se podílí na rodinných podnicích na částečný úvazek. Tato data svědčí o jasné převaze seniorů ve firmách menší velikosti, přičemž v největších organizacích s více než 1000 pracovníky činí jejich podíl pouze asi 6,7 %. Vysoké zastoupení seniorů v podnikatelské sféře a mikrofirmách pravděpodobně pramení z toho, že menší podniky nabízejí pracovníkům větší flexibilitu co do formy a času výkonu práce ve srovnání s velkými podniky, – vysvětluje expertka.

Analýza podle průmyslových odvětví ukazuje, že senioři nad 65 let nejčastěji nacházejí uplatnění v tradičních sektorech, kde jsou již dlouhodobě patrné nedostatky pracovní síly. Největší podíl seniorů se objevuje v obchodě, kde tvoří 14,1 % pracovní síly této věkové skupiny. V průmyslu to je 12,7 %, ve zdravotnictví 11,7 %, v oblasti vzdělání 10,4 % a v zemědělství 8,6 %. – Zaměstnanost seniorů ve zdravotnictví a školství má kritický význam, jelikož obě oblasti jsou extrémně ohroženy demografickými změnami. Podle analýzy ČEI z roku 2024 se očekává, že do roku 2035 dojde k úbytku pracovníků ve školství o 29 %, zatímco v zdravotnictví o 23 %, – zdůrazňuje Paula Kukołowicz.

Jak dále vysvětluje expertka ČEI, zvyšující se profesní aktivita seniorů je do značné míry důsledkem dlouhotrvajících demografických změn. – Trvalý pokles počtu narozených dětí se projevuje na trhu práce také tím, že generace přicházející na trh práce je v průměru zhruba dvakrát méně početná než generace dosahující důchodového věku, – říká. V roce 2024 činil průměrný počet ročníků osob ve věku 20–24 let asi 353 tisíc, zatímco počet ročníků přibližujících se důchodu dosahoval asi 450 tisíc. – Pro trh práce to znamená deficit 97 tisíc lidí, bez ohledu na zahraniční migraci. V roce 2004 byl počet generací, které vstupovaly na trh práce, téměř dvakrát vyšší než počet generací v důchodovém věku. Na zaměstnanost seniorů má také vliv ekonomický tlak, tedy klesající hodnota první penze ve srovnání s posledním příjmem, a od roku 2022 platné daňové úlevy, jakými je osvobození jejich příjmů od daně z příjmu, – shrnuje Paula Kukołowicz.

foto.
zpracoval /kp/