Pouze 14 % Poláků nad 50 let je spokojených se svou prací

V Polsku uvádí jen lehce přes 14 % ekonomicky aktivních lidí starších 50 let, že jsou se svou prací spokojeni. Vyplývá to z deváté vlny mezinárodního výzkumu SHARE (Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe). Podle autorů studie může nízká míra pracovní spokojenosti souviset s dřívějším odchodem z trhu práce, což je v době stárnoucí společnosti jeden z klíčových problémů pro ekonomiku.

Výzkum probíhal v letech 2021–2022 a zapojilo se do něj více než 4,8 tisíce pracujících osob ve věku 50 a více let z 27 evropských zemí a Izraele. Hodnotil různé stránky kvality práce, mimo jiné fyzickou zátěž, časový tlak, možnosti profesního růstu, úroveň odměny, vyhlídky na postup, míru samostatnosti i podporu od kolegů. Na základě odpovědí vznikly čtyři typy pracovníků. Největší podíl tvořili nespokojení zaměstnanci, kteří představovali 27 % souboru. Další skupiny tvořili lidé unavení fyzickou prací (26,8 %) a ti, které jejich práce spíše odrazuje (25,2 %). Jen zhruba pětina dotázaných spadala mezi skutečně spokojené pracovníky.

Polsko patří mezi země s jednou z nejnižších úrovní pracovní spokojenosti u lidí po padesátce. Spokojenost se zaměstnáním zde vyjádřilo necelých 14 % respondentů, zatímco ve Švýcarsku dosahuje tento podíl 42 %. Zároveň téměř 38 % Poláků v této věkové skupině uvádí výraznou fyzickou únavu, téměř 30 % bylo zařazeno mezi nespokojené a 18,2 % mezi demotivované. „Mezi Poláky je nespokojených více než evropský průměr. Máme také poměrně velkou skupinu lidí, kteří se cítí fyzicky vyčerpaní svou prací. V jiných zemích je situace velmi rozdílná. Skandinávské státy mají nejvyšší podíl pracovníků spokojených se zaměstnáním. Naopak Střední a Východní Evropa, ale také jižní část kontinentu patří k regionům, kde je spokojených nejméně,“ upozorňuje dr hab. Agnieszka Chłoń-Domińczak, prof. SGH, předsedkyně Vládní rady pro populaci a vedoucí národní výzkumné skupiny SHARE.

Na výsledky může mít vliv i délka pracovního týdne. Údaje Eurostatu ukazují, že v roce 2025 činila průměrná pracovní doba v Polsku 38,7 hodiny týdně. Stejnou hodnotu vykázalo Bulharsko, delší pracovní týden měli už jen Řekové s průměrem 39,6 hodiny. Pro srovnání, průměr v celé Evropské unii byl nižší a činil necelých 36 hodin týdně. Nejkratší pracovní týden měli zaměstnanci v Nizozemsku (31,9), Německu a Dánsku (33,9) a Rakousku (34). „Nemáme kulturu sladění práce a rodinného života, nemáme ani modely typu flexicurity, které zavádějí například skandinávské země. Odlišný je také náš vzdělanostní profil a struktura trhu práce – to všechno je nutné zohlednit při interpretaci výsledků,“ vysvětluje odbornice.

Odborníci zároveň zdůrazňují, že spokojenost s prací přímo ovlivňuje rozhodnutí pokračovat v zaměstnání i po dosažení důchodového věku. Potvrzuje to také výzkum CBOS „Pracovní aktivita starších lidí“, podle něhož téměř každý pátý důchodce stále pracuje a 63 % ekonomicky aktivních důchodců chce zůstat na trhu práce co nejdéle. Jedním z nejčastěji uváděných důvodů je právě to, že je práce baví a naplňuje. „V zemích, kde je více lidí spokojených se svou prací, bývá vyšší i zaměstnanost ve skupině 55–64 let. A naopak tam, kde je spokojených méně, pracuje také méně lidí – a tento vztah je ještě silnější. Je tedy velmi dobře vidět, jak zásadní je budování kvalitních pracovních podmínek. Jde o to, jak rozdělovat úkoly, aby nevznikal tlak na čas, jak lidem dávat větší autonomii, jak jejich práci oceňovat a jak vytvářet sociální vazby,“ uvádí prof. Agnieszka Chłoń-Domińczak.

Význam těchto kroků bude narůstat s pokračujícím stárnutím obyvatelstva. Podle údajů Hlavního statistického úřadu tvořily osoby starší 60 let v roce 2024 26,6 % obyvatel Polska a prognózy ukazují, že do roku 2050 jejich podíl vzroste přibližně na 37 %. Zároveň průzkum CBOS zaměřený na představy o vlastní stáří ukazuje, že zhruba 60 % lidí mladších 60 let předpokládá, že po odchodu do důchodu bude ještě pracovat, alespoň v omezeném rozsahu.

„Pracovníků 50+ bude na trhu práce čím dál víc, a proto je potřeba o tuto skupinu pečovat. Do značné míry právě na nich bude záviset budoucnost našeho pracovního trhu,“ uzavírá prof. Agnieszka Chłoń-Domińczak.

fot. magnific.com
oprac. /kp/