Kontroly v podnicích. PIP a daňové úřady považovány za nejvíce zatěžující

Inspekce státních institucí zůstávají nedílnou součástí provozu firem v Polsku. Podle nejnovějších údajů se v roce 2025 většina podniků setká s alespoň jednou kontrolou, přičemž nejčastěji kontrolujícím orgánem byla Státní inspekce práce.

V roce 2025 se 68 % dotazovaných podnikatelů setkalo s minimálně jednou kontrolou. Současně došlo k poklesu podílu firem, které byly v průběhu roku opakovaně kontrolovány různými institucemi. To vyplývá z reportu Grant Thornton "Kontroly zaměstnavatelů v roce 2025". Nejaktivnější byla Státní inspekce práce, jejíž kontrolu uvádělo 38 % oslovených firem. Mírně méně časté byly kontroly ze strany hygienické služby, následovaly daňové úřady. Zpráva také uvádí, že podíl kontrolovaných firem ze strany Sociálního zabezpečení poklesl na 20 %, což je o 13 procentních bodů méně ve srovnání s rokem 2024.

Podnikatelé se shodují, že nejvíce zatěžující jsou kontroly prováděné daňovými úřady a PIP. Přesto se ve srovnání s rokem 2024 snížil podíl firem považujících aktivity těchto institucí za zvlášť problematické. „Naše zkušenosti ukazují, že ZUS zůstává jedním z nejnáročnějších orgánů. To je zapříčiněno zejména rozdíly v interpretacích a přístupu jednotlivých poboček a inspektorů. Z toho důvodu se i v situacích, které se na první pohled zdají jasné, často musíme klientům vyjadřovat, že 'to závisí' a doporučovat získání individuálních zajištění pro používaná řešení,“ komentuje Magdalena Marcinowska, partnerka v oddělení outsourcingu Grant Thornton.

Z průzkumu také vyplývá, že poptávka po spolupráci ve formátu B2B mezi firmami zůstává na podobné úrovni jako v předchozím roce. 58 % velkých a středních podniků uvádí, že nespolupracují s osobami na základě takových smluv, zatímco 34 % přiznává, že tuto formu spolupráce využívá. Naopak vzrostla skupina zaměstnavatelů, kteří nebyli schopni jednoznačně určit míru využití B2B smluv ve své organizaci. V roce 2025 činil tento podíl 8 %, přičemž v předchozím roce to bylo 3 %.

Analýza struktury zaměstnanosti ukazuje, že diskuze o rozšíření pravomocí PIP ohledně přeclassifikování B2B smluv na pracovní smlouvy nevedla k významným změnám v náborových taktikách firem. Poklesl podíl firem, kde B2B smlouvy tvoří méně než 10 % všech formátů spolupráce (ze 64,9 % na 59 %), avšak zároveň stoupl počet podniků, kde B2B smlouvy představují 10 % až 25 % zaměstnanců (z 18,9 % na 26 %). Značně se také zvýšil počet organizací, kde pracovníci spolupracující na základě B2B smluv tvoří od jedné čtvrtiny do poloviny celkového počtu zaměstnanců (z 5,4 % na 12 %).

Odborníci naznačují, že v mnoha firmách jsou B2B smlouvy vnímány jako alternativa k pracovním smlouvám. „Tento přístup vedl k situaci, kdy je čím dál složitější jasně rozlišit formu zaměstnávání a podmínky plnění povinností. Často se stává, že v rámci jedné společnosti lidé na stejných pozicích pracují na základě jak pracovních smluv, tak B2B smluv. Taková situace může být významným argumentem v průběhu kontrol zaměřených na přeclassifikaci civilních smluv,“ hodnotí Lukáš Boszko, daňový poradce a manažer v oddělení poradenství Grant Thornton.

V průzkumu se rovněž zkoumá postoj podnikatelů k plánovaným změnám ve předpisech týkajících se pravomocí PIP. Reformy mají častěji podporu ze strany firem, které B2B smlouvy nevyužívají. Mezi podniky, které tuto formu spolupráce uplatňují, je podpora pro změny nižší, přičemž pokles vyjádřené podpory je minimální. V obou skupinách se snížil i podíl firem jasně se stavějících proti plánované reformě.

Z průzkumu také vyplývá, že možná implementace nových zákonů by mohla přimět část podnikatelů k revizi dosavadních B2B smluv. Tuto možnost uvedl každý třetí dotázaný, což znamená nárůst o 6 procentních bodů ve srovnání s předchozími údaji z roku 2024. Zároveň se zvýšil podíl podnikatelů, kteří se domnívají, že legislativní změny by neměly mít vliv na rozsah využití B2B smluv ve svých firmách.

fot.
oprac. /kp/