Polsko s jednou z nejnižších mezer v odměňování v EU

Podle nejnovějších informací od Eurostatu dosáhla v roce 2024 mzdová mezera mezi pohlavími v Evropské unii úrovně 11,1 %. To představuje pokles oproti roku 2023, kdy činila 11,7 %. V Polsku byl tento ukazatel výrazně nižší, pouze 4 %, což umisťuje naši zemi mezi státy s nejmenšími odchylkami v průměrných hrubých hodinových sazeb mezi ženami a muži v celé Evropské unii.

Rozdíly mezi členskými státy ale stále zůstávají značné. Nejvyšší mzdovou mezeru vykázalo Estonsko s hodnotou 18,8 %, následované Českou republikou s 18,5 % a Rakouskem s 17,6 %. Naopak nejmenší rozdíly se objevily v Belgii (0,7 %), Rumunsku (3,7 %) a Polsku (4 %). Výjimečně, v Lucembursku ženy průměrně vydělávaly více než muži, s rozdílem 0,8 % v jejich prospěch.

V Polsku se ve srovnání s rokem 2023 mzdová mezera snížila o 1,9 procentního bodu, když byla 5,9 %. Odborníci však upozorňují, že samotná výše ukazatele neposkytuje komplexní obrázek situace. Mzdová mezera se určuje jako rozdíl mezi průměrnými hrubými hodinovými sazbami žen a mužů ve firmách, které zaměstnávají alespoň 10 pracovníků. Tento ukazatel však nezohledňuje strukturu zaměstnanosti, podíl žen na trhu práce ani koncentraci zaměstnání v určitých odvětvích. V zemích, kde je pracovní aktivita žen menší, mohou být rozdíly statisticky nižší, což neznamená, že zde panuje větší rovnost pohlaví na trhu práce. V zemích s vysokým podílem žen v zaměstnání a převahou částečných úvazků může být mezera naopak větší.

Současně s publikací těchto statistických údajů probíhá v Polsku debata o implementaci unijních regulací zaměřených na transparentnost odměňování. Členské státy mají do 7. června 2026 čas na zavedení směrnice Evropského parlamentu a Rady o rovnosti odměn za stejnou práci nebo práci hodnotově srovnatelné.

Ministerstvo rodiny, práce a sociální politiky v Polsku pracuje na realizaci zmíněné směrnice. Projekt, který byl zveřejněn v polovině prosince, stanovuje povinnost vypracovávat zprávy o mzdové mezeře v podnicích s minimálně 100 zaměstnanci. Zaměstnanci získají právo vyžadovat informace od svých zaměstnavatelů o svých platech a průměrných obměnách – rozdělených podle pohlaví – vztahujících se na pozice vykonávající stejnou práci nebo práci srovnatelné hodnoty. Tyto informace by měly mít agregátní povahu, aby nebyly zveřejněny individuální platy.

Nové předpisy by mohly vést k nárůstu stížností na nerovné zacházení. V roce 2024 obdržela Státní inspekce práce přibližně 800 stížností souvisejících s diskriminací na pracovišti, přičemž více než polovina se týkala odměn. Ve kategorii diskriminace v odměňování bylo zaznamenáno 435 stížností, přičemž pouze 37 bylo uznáno jako oprávněných. Hlavní inspektor práce Marcin Stanecki zdůraznil, že běžným problémem odhalovaným během inspekcí je nedostatek vnitřních předpisů definujících požadované kvalifikace pro jednotlivé pozice a nejednotnost názvů pracovních pozic. V praxi může stejná pozice vykonávat stejnou práci, ale mít různé označení, což komplikuje srovnání platů.

PIP rovněž zdůrazňuje, že nemá pravomoc samostatně posuzovat důkazy ve sporech o diskriminaci v odměňování, a konečné rozhodnutí leží na pracovních soudech. Navrhované předpisy však zahrnují nové úkoly pro PIP, včetně povinnosti školit zaměstnavatele s počtem zaměstnanců do 250 ve věci oceňování pracovních pozic z hlediska odměn. Odhaduje se, že by to mohlo zahrnovat více než milion subjektů v celostátním měřítku.

Po zavedení nových předpisů budou zaměstnanci moci požadovat informace o průměrných platech ve své firmě. Nep poskytnutí těchto informací bude považováno za přestupek, za který může inspektor uložit pokutu. Představitelé inspekce očekávají, že větší transparentnost pravidel odměňování povede k nárůstu počtu hlášených případů.

foto.
zprac. /kp/