71% zaměstnanců se nebojí výpovědi

Většina pracovníků v tomto roce nevykazuje obavy z možného propuštění. Odborníci tyto údaje vykládají jako znamení určité stabilizace a upozorňují, že pocity bezpečí mají přímý vliv na motivaci, ochotu k rozvoji a budování důvěry v pracovních vztazích.

Pouze 16,5 % Poláků vyjadřuje strach z možného ztráty zaměstnání, zatímco 71,6 % takové obavy nemá – ukazuje zpráva, kterou vypracovala UCE Research ve spolupráci s ePsychology.pl. Její autoři hodnotí výsledky jako ukazatel poměrně stabilního pracovního trhu. I když se nedá hovořit o úplné jistotě, panuje i absence výrazné atmosféry strachu. – Cítění bezpečí v práci je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících psychickou pohodu, hladinu stresu a pracovní zaujetí. Zaměstnanci s nízkými obavami z propuštění často vykazují vyšší úroveň motivace, otevřenější přístup k rozvoji a větší důvěru k zaměstnavatelům – zdůrazňuje Michał Pajdak z ePsychology.pl.

Na druhé straně 16,5 % dotázaných, kteří vyjadřují nejistotu, je podle autorů studie mírným procentem. – Trh není v dokonalém klidu, ale ani na něm nepřevládá atmosféra hromadného strachu. Spíše jde o projev okresní obezřetnosti než o krizi paniky. To naznačuje zvýšenou, avšak ne extrémní hladinu sociálního stresu – komentuje Michał Murgrabia z ePsychology.pl.

Dále výzkum ukázal, že 11,9 % respondentů nedokáže jasně říci, zda má obavy ohledně stability svého zaměstnání. Odborníci se domnívají, že to může souviset s nedostatečnou komunikací v některých firmách, měnícím se hospodářským prostředím nebo protichůdnými signály z trhu. Taková nejistota může zvyšovat strach při zdělení negativních informací.

Michał Murgrabia naznačuje, že větší obavy mohou mít zaměstnanci v odvětvích procházejících intenzivními technologickými a organizačními změnami, stejně jako ti s méně stabilními pracovním smlouvami. Strach z propuštění se mírně více týká nejen zaměstnanců na méně placených pozicích, ale i specialistů v oborech vystavených automatizaci. Zvýšený pocit ohrožení může být přítomen v oblastech, které zažívají restrukturalizaci nebo silný tlak na náklady. To se týká některých průmyslových odvětví, zejména energeticky náročných a orientovaných na export, vybraných segmentů maloobchodu a firem, které pociťují potíže spojené se zpomalením investic. Tyto oblasti čelí častěji zprávám o optimalizaci nákladů, konsolidacích a automatizaci procesů, což vede k prohloubení nejistoty mezi zaměstnanci. – Větší obavy mohou mít pracovníci s rutinními, administrativními nebo opakujícími se úkoly – zejména tam, kde se zavádějí automatizovaná řešení a nástroje založené na umělé inteligenci. V těchto případech strach nemusí vždy pramenit z reálných plánů na snížení stavu, ale spíše z obavy z dlouhodobé změny pracovního modelu – dodává Michał Pajdak.

Z analýzy rovněž vyplývá, že pocit ohrožení souvisí se služebním poměrem v dané organizaci – zaměstnanci, kteří jsou tam kratší dobu, častěji vyjadřují obavy o stabilitu svých pracovních míst. Nevědomost může být navíc silnější v regionech s nízkou diverzifikací trhu, kde převládají velké firmy nebo jedna konkrétní industrie. V takových lokalitách jakákoli informace o omezení výroby či investic jasněji ovlivňuje nálady obyvatelstva.

Z pohledu autorů zprávy se také zvyšují rozdíly mezi jednotlivými odvětvími a regiony. – Někteří zaměstnavatelé stále přijímají nové pracovníky, jiní cedí nabory a propouštění, když k nim dochází, bývá více průmyslové než systémové. Z perspektivy pevných makroekonomických základů na trhu práce není pozorován žádný krize. Prognózy pro rok 2026 předpokládají pokračování ekonomického růstu. V předpovědích pro léta 2026-2027 se odhaduje, že nezaměstnanost se udrží na mírné úrovni okolo 5,4-5,5 % – shrnuje Michał Pajdak.

fot. freepik.com
zpracoval /kp/