Deprese stojí ekonomiku 2,8 miliardy zl ročně

Téměř 67% dospělých Poláků zažívá syndromy nejčastěji spojené s depresí. Situace je o něco lepší než před rokem, ale stále špatná, což ovlivňuje i ekonomiku. Minimální ztráty způsobené depresí v Polsku dosahují podle odborníků minimálně 2,8 miliardy zlotých.

V současné době má téměř 67% dospělých Poláků alespoň jeden z deseti symptomů nejčastěji spojených s depresí – ukazuje zpráva platformy ePsycholodzy.pl. Loni to bylo 73%. – Deprese se stává běžným jevem. Podle Světové zdravotnické organizace jí trpí přibližně 280 milionů lidí na celém světě, včetně 5% dospělých a 5,7% lidí starších 60 let. Mnoho lidí s takovými příznaky však pomoc nedostává, takže skutečný počet lidí žijících s depresí může být vyšší – říká Michał Pajdak z platformy ePsycholodzy.pl.

Data ZUS ukazují, že v roce 2023 se počet dnů nepřítomnosti z důvodu depresivních epizod a recidivujících poruch tohoto typu zvýšil o 7,85%. V kombinaci s nárůstem mzdových nákladů to znamená, že ztráty pro ekonomiku dosáhly 2,8 miliardy zl. To dává nárůst o 27,7% ve srovnání s rokem 2022 a 44% oproti roku 2021. – Zde je však třeba zdůraznit, že se jedná o základní výpočet. Výše uvedená částka byla vypočtena jako hodnota práce včetně režie. Na analýzu bylo použito 80% mzdových nákladů. Nebyly zohledněny náklady na léčbu, výměnu zaměstnanců, náborové procesy a ztracené benefity související s odchodem zákazníků, stejně jako další parametry – dodává odborník.

Zpráva zjistila, že 60% lidí s depresí nehledá odbornou podporu, částečně kvůli stigmatu kolem deprese. WHO se také domnívá, že více než 75% lidí žijících v zemích s nízkými a středními příjmy se kvůli různým typům bariér nikdy nedostane k léčbě deprese. V Polsku touto nemocí trpí nejméně 4 miliony lidí. Podle údajů Národního zdravotního fondu byla v roce 2022 zakoupena hrazená antidepresiva pro 1,6 milionu Poláků starších 7 let. Bylo to o 69,6% více než v roce 2013. V období leden až červen 2023 to bylo již 1,3 milionu. – V loňském roce byla jako rizikový faktor zhoršené nálady poukazována na rostoucí inflaci. Politické změny dávají naději na zlepšení především finanční situace, inflace se snižuje a povědomí o válce odehrávající se mimo naši zemi nás již neděsí tolik jako před dvěma lety. Může ekonomika prohrát? Deprese je nemoc, která vylučuje nejen rodinný a společenský život, ale i život profesní, tedy hospitalizací, dlouhodobou pracovní neschopností atd. – komentuje dr. hab. Monika Talarowska z Psychologického ústavu Univerzity v Lodži.

Dr. hab. Jarosław Korpysa, prof. Univerzita ve Štětíně, upozorňuje na obecný dopad ekonomické situace na chování Poláků v práci. Když je to dobré, promítá se to do vyšších platů, což většinou znamená i efektivní práci. Když však mzdy nedrží krok s růstem cen, vede to k nízké motivaci. V důsledku toho jsou pracovní povinnosti vykonávány hůře, protože většina zaměstnanců prostě nemá jinou možnost než vydělávat peníze, ale dělají to bez závazku a mnohem méně efektivně. – Ekonomická situace znamená i problémy související s rostoucími cenami, v jejichž důsledku neplatíme za služby tak ochotně. Spotřebitelé reagují s velkou nervozitou na jakékoli zvýšení, což se promítá do jejich nálad a emocí. Mzdy navíc nerostou tak rychle jako ceny, takže panují obavy, zda vydrží do prvního dne a podobně. Tato situace je pro duševní zdraví opravdu důležitá – uzavírá odborník.

Čtěte také: Poláci stále častěji chybí v práci kvůli duševním poruchám

fot. freepik.com
/kp/