Růst příjmů v Polsku zpomaluje a rozdíly mezi domácnostmi se prohlubují

Domácnosti v Polsku si v roce 2025 finančně polepšily, tempo už ale nebylo zdaleka tak výrazné jako o rok dříve. Podle údajů Głównego Urzędu Statystycznego stoupla mediánová disponibilní měsíční mzda na osobu reálně o 4,8% na 3064 zł, zatímco průměrný příjem se zvýšil o 6,7% na 3500 zł. Současně však rychleji rostly příjmy nejbohatších domácností, což ukazuje na další prohlubování příjmových rozdílů.

Ve srovnání s předchozím rokem byl vývoj citelně slabší. V 2024 se průměrný disponibilní příjem na osobu zvedl reálně o 14,1%, kdežto v uběhlém roce se růst pohyboval už jen na úrovni blízké celému hospodářství. Průměrná mzda v národním hospodářství přidala reálně 5,3%, hrubý domácí produkt vzrostl o 3,6% a spotřeba v sektoru domácností o 3,7%.

Nejvyšší příjmy si ukrajují větší část koláče

Data podle Pauly Kukołowicz, vedoucí týmu analýz sociálních procesů v Polskim Instytucie Ekonomicznym, potvrzují, že příjmy se mezi jednotlivými skupinami obyvatel rozcházejí stále víc. Podle BBGD klesl poměr mediánu k průměru z 89,2% na 87,5% a podíl nejbohatších 10% na celkových příjmech vzrostl z 23,5% na 24,6%. Expertka ale upozorňuje, že BBGD nejspíš rozsah nerovností v Polsku podhodnocuje. Výzkum kombinující dotazníková a daňová data pro 2000-2018 ukázal, že nejbohatších 10% populace vytvářelo 37,4% veškerého příjmu. Podle ní se rozdíly výrazně liší také podle zdroje obživy: u důchodců medián příjmů reálně vzrostl jen o 2,1%, u příjemců invalidních dávek naopak klesl o 5,8%, zatímco největší zlepšení zaznamenali zaměstnanci na pracovní smlouvu (+5,4%) a osoby samostatně výdělečně činné (+3,8%).

Zvláštní obraz nabízí zemědělský sektor. Průměrný disponibilní příjem na osobu v domácnostech zemědělců dosáhl v 2025 hodnoty 4159 zł, tedy reálně o 21,4% více než rok předtím. To ale neznamená, že stejně rostly příjmy většiny farmářů. Medián se nominálně posunul z 2200 na 2246 zł, po započtení inflace tedy mírně klesl. Poměr mediánu k průměru se zároveň snížil z 66,5% na 54%, což podle Kukołowicz ukazuje, že růst táhlo jen malé množství velmi bohatých hospodářství, zatímco typický rolník si reálně nepolepšil.

Polsko dál dohání unijní průměr

Ačkoli se příjmy v posledních dvou dekádách výrazně zvedly, Polsko zůstává pod průměrem Evropské unie. Eurostat uvádí, že mezi 2004-2024 vzrostl reálný disponibilní příjem domácností na obyvatele v Polsku, při započtení bezplatných veřejných služeb, o 91%. V celé EU to bylo 22%. Lepší výsledek zaznamenalo už jen Rumunsko se 134% a Litva se 95%.

Konvergence pokračovala i v posledních letech. Od 2019 stouply reálné příjmy v Polsku o 16%, tedy více než dvojnásobně oproti průměru EU. K růstu přispěl rychlý růst mezd při nízké nezaměstnanosti a také sociální transfery, které se od 2016 rozšířily nejprve o 500+, a od 2024 o 800+. Přesto byl v 2024 příjem na obyvatele po zohlednění rozdílů v cenách stále nižší než průměr EU. Podobnou úroveň mělo Maďarsko, Slovensko nebo Chorvatsko, zatímco Německo a Rakousko zůstávají výrazně dál. Podle Pauly Kukołowicz bude další sbližování záviset hlavně na růstu produktivity práce a na dynamice mezd, protože vyšší deficit rozpočtu, stárnutí společnosti a omezenější prostor pro zvyšování dávek a transferů zmenšují možnost rychleji dotahovat unijní úroveň.

Czytaj także: Tylko 21% Polaków otwarcie rozmawia o zarobkach w pracy