Za přesčasy lze získat víc volna

Za odpracované hodiny nad rámec běžné pracovní doby může zaměstnanec dostat náhradní volno. Podmínky jeho započtení se ale liší podle toho, kdo o něj požádal nebo kdo o něm rozhodl. Státní inspekce práce připomíná, že pokud volno určí zaměstnavatel, vychází pro zaměstnance výhodnější poměr.

Podle zákoníku práce smí zaměstnavatel poskytnout volno za přesčas na základě žádosti zaměstnance, a to v listinné podobě nebo elektronicky. V takovém případě se volno poskytuje ve stejném rozsahu, v jakém byly přesčasy skutečně odpracovány. Za jednu hodinu práce navíc tedy připadá jedna hodina volna.

Jinak se postupuje tehdy, když náhradní volno přidělí zaměstnavatel bez podnětu zaměstnance. V takové situaci musí být volno poskytnuto nejpozději do konce vyrovnávacího období a jeho rozsah má být o polovinu vyšší než počet odpracovaných přesčasových hodin. Používá se tedy poměr 1:1,5. Současně platí, že tímto krokem nesmí dojít ke snížení mzdy, na kterou má zaměstnanec nárok při odpracování celého měsíčního fondu pracovní doby.

PIP upozorňuje, že při vyrovnání přesčasů je zásadní správně určit, kolik hodin nadpráce dané volno pokrývá. Jestliže se uplatní přepočet 1:1,5, je nutné počet poskytnutých hodin volna vydělit číslem 1,5.

Například: pokud zaměstnanec odpracoval 12 hodin přesčasů a volno mu bylo dáno z rozhodnutí zaměstnavatele, musí dostat 18 hodin volna. Kdyby obdržel pouze 12 hodin náhradního volna, odpovídalo by to správnému vyrovnání jen za 8 hodin přesčasové práce. Zbývající 4 hodiny musí být proplaceny běžnou mzdou a příslušným příplatkem za práci přesčas.

Z toho vyplývá, že žádost zaměstnance o náhradní volno je z hlediska přepočtu méně výhodná než situace, kdy volno udělí zaměstnavatel sám od sebe.

fot. magnific.com
oprac. /kp/