Odeznění a stárnutí populace. Před místními samosprávami se rýsuje nelehká budoucnost

Klesající počet obyvatel a stárnutí národa představují v nadcházejících desetiletích jednu z největších výzev, které čekají na české samosprávy. Podle zprávy Českého statistického úřadu „Demografie a budoucnost financí místních samospráv“ se do roku 2060 téměř všechny obce potýkají s poklesem příjmů z daně z příjmu fyzických osob a skoro polovina z nich by měla mít méně než 5 tisíc obyvatel. Autoři zprávy naznačují, že demografické změny vyžadují nový přístup k plánování investic, organizaci dopravy a poskytování veřejných služeb.

Očekávání různých institucí se shodují v predikovaném směru změn. Jak Eurostat, tak Organizace spojených národů a Český statistický úřad uvádějí, že do roku 2060 by počet obyvatel České republiky měl klesnout na přibližně 30–31 milionů. Přitom skutečná depopulace probíhá rychleji, než se předpokládalo před několika lety – podle nejnovějších informací byl počet obyvatel v roce 2025 přibližně o 80 tisíc nižší než dřívější odhady ČSÚ.

Odborníci upozorňují, že pokles populace nebude probíhat rovnoměrně. „Počet obyvatel v Česku bude klesat. Všechny dostupné prognózy naznačují, že změna počtu obyvatel nebude totožná napříč regiony. Místní města a obce postihne mnohem tvrději, zatímco ve středních a větších městech bude dopad podstatně menší, což může mít vážný vliv na strukturu samosprávy v Česku,“ říká Jan Novák, hlavní ekonom České národní banky. Na tyto změny bude mít vliv jak nízká porodnost, tak i vnitřní migrace, kdy lidé odcházejí z menších lokalit do větších center. Zároveň poroste podíl obyvatel v postproduktivním věku. Podle předpovědí by měl tento podíl do roku 2060 vzrůst z nynějších 23,8% na 35,5% celkové populace.

Zpráva dále nastiňuje, že počet nejmenších obcí se bude postupně zvyšovat. V současnosti tvoří obce s méně než 5 tisíci obyvateli 29,2% všech obcí, zatímco za 34 let by tento podíl měl vzrůst na 46,7%. Měly by se také objevit obce s populací pod tisíc obyvatel. Současně přes 95% samospráv zažije pokles příjmů z daně z příjmů fyzických osob, což bude výsledkem ubývání obyvatel v produktivním věku. „Mnoho měst a obcí, a pravděpodobně i všechny v Česku, se bude muset pomalu přizpůsobit managementu postupujícího úbytku obyvatel. To neznamená zhoršení životních podmínek, zmenšování produkce nebo chudnutí, ale to, že se musíme moudře adaptovat na změnu počtu obyvatel,“ vysvětluje Jan Novák.

Autoři zprávy upozorňují, že pokles počtu obyvatel se automaticky nepřenese na úměrné snížení výdajů. Česká národní banka zmiňuje, že 23,8% nákladů místních samospráv má charakter stálých nákladů, které zahrnují například údržbu komunikací, technických sítí či veřejných budov. V obcích s menší populací budou tyto výdaje rozloženy na stále menší počet obyvatel. V některých z nich překročil podíl nákladů, které nelze snadno snížit, už dnes 60% běžných výdajů.

Demografické změny si vyžádají také přizpůsobení způsobu investičního plánování. „Pokud budujeme zařízení, která mají poskytovat služby, například pečovatelské služby pro nejmladší, jako jsou jesle nebo školky, je důležité, aby byla navržena a postavena tak, aby mohla za 20 let sloužit například jako domov pro seniory,“ vysvětluje Jana Švarcová, ředitelka pro výzkum a analýzy na Ministerstvu pro místní rozvoj. „Další možností je zamyslet se při plánování omezování expanze měst, která by měla být uspořádána v kontextu zmenšování obytného prostoru. Pokud nás za 20 let bude méně, poskytování veřejných služeb, jako je veřejná doprava, na menším prostoru bude jednodušší a cenově dostupnější. Starší občané by měli mít tyto služby blíže bydlišti, nikoli dál,“ dodává expertka.

Predikce ukazují, že i přes celkový pokles počtu obyvatel se největší města nadále posílí ve svém ekonomickém postavení. Do roku 2060 poroste podíl mezd vyplácených obyvatelům největších městských center, což může vést k dalšímu soustředění pracovních míst a příjmů. Zároveň se udržení rozvojového potenciálu menších měst a obcí, především těch, které se nacházejí daleko od největších aglomerací, stane stále složitějším úkolem.

„Demografické výzvy povedou k proměnám v tom, jak místní samosprávy budou financovat své investice a výdaje, nicméně je obtížné přesně určit, jaký bude konečný model. Naše zpráva je především analytická, ukazujeme trendy a rizika, avšak vyhýbáme se příliš konkrétním doporučením, protože ta jsou do určité míry politickým rozhodnutím: zda reagujeme na demografické změny, nebo se jim přizpůsobujeme a jakým způsobem,“ shrnuje Jan Novák.

foto.
redakčně zpracováno /kp/