Návrat k udržení generací v Polsku není již uskutečnitelný

Polsko zažívá další pokles porodnosti a odborníci se shodují, že dosažení úrovně zajišťující výměnu generací se jeví jako nemožné. Demografové však varují, že je důležité nehodnotit situaci pouze podle počtu narozených dětí, protože obyvatelstvo žije déle a zlepšuje se také kvalita zdraví během života.

Na základě aktuálních dat Hlavního statistického úřadu koeficient plodnosti v roce 2025 dosáhne hodnoty 1,068. To představuje další pokles oproti roku 2024, kdy byl údaj 1,099. Pro udržení generací je nezbytný koeficient přibližně 2,1 dítěte na jednu ženu.

Prof. Irena E. Kotowska z Institutu statistiky a demografie na Vysoké škole ekonomické zdůrazňuje, že i když by mohlo být dosaženo mírného zvýšení plodnosti, nijak to nezastaví pokles počtu narození. – Návrat na úroveň zajišťující výměnu generací je již nereálný. Avšak neměli bychom o demografické krizi hovořit v době, kdy se dožíváme vyššího věku a zlepšuje se doba zdravého života – varuje. Dodává, že Polsko se stává zemí přitahující migranty, a v roce 2024 tvořilo přibližně 7 % narozených dětí potomky zahraničních matek. – Nelze očekávat, že migrace změní trend porodnosti, ale může jej mírně zpomalit – hodnotí.

Odbornice objasňuje, že rozhodnutí o rodičovství ovlivňuje řada faktorů. Důležité jsou životní podmínky, stabilita zaměstnání, partnerské vztahy a pocit ekonomické bezpečnosti. Čím dál častěji se také poukazuje na potřebu systematické podpory pro rodiny v těžkých zdravotních nebo životních situacích. – Delší rodičovské dovolené pro předčasně narozené děti jsou nedostatečné. Bezpečnost rodin čelících problémům spojeným s nemocí dospělých a dětí musí být součástí rodinné politiky – zdůrazňuje prof. Irena E. Kotowska.

Zdraví reprodukčního systému zůstává také klíčovým faktorem ovlivňujícím porodnost. – Tato problematika je v Polsku silně politizována. Program péče o neplodnost vyžaduje nejen stabilní a zvýšené financování, ale také kvalitní vzdělávání jak dospělých, tak mladších generací – poukazuje odbornice. Výsledky mezinárodního výzkumu Generations and Gender Survey, prováděného v letech 2020–2023, ukazují, že mnoho lidí nedosáhlo zamýšleného počtu dětí kvůli potížím s plodností. V skupině lidí, kteří mají méně dětí, než plánovali, zažila neplodnost 22,5 % mužů a 32,3 % žen. Podobné vzorce byly zaznamenány také mezi bezdětnými jedinci, kteří toužili po rodičovství (18,1 % a 32 %) a rodiči s jedním dítětem, kteří nesplnili své předchozí rodinné plány (29,5 % a 36,8 %).

Podle odborníků debata o nízké porodnosti často přehlíží širší sociální kontext. Předběžné výsledky výzkumů prováděných v Polsku ukazují, že přibližně 80 % lidí ve věku od 18 do 59 let má obavy z možnosti vypuknutí války. Pocit nejistoty ohledně budoucnosti může ovlivnit rozhodování o zakládání rodiny a porodnosti. Podobné obavy byly zaznamenány také v dalších zemích střední a východní Evropy. – Je však třeba si uvědomit, že v Polsku jsou navíc obavy spojené s reprodukcí dány omezením přístupu k legální interrupci po rozhodnutí Ústavního soudu v roce 2020. Výzkumy potvrzují, že reprodukční práva v Polsku představují významnou překážku pro rozhodování o zrození prvního a druhého dítěte, zejména pro ženy – shrnuje prof. Irena E. Kotowska.

Čtěte také: Polsko jako země, která se nejrychleji stává stárnoucí v Evropské unii

fot.
oprac. /kp/