Mzdy rostou pomaleji. Očekávání zaměstnanců se snižují

Růst mezd v Polsku zpomaluje a očekávání zaměstnanců se postupně snižují. Klesá procento těch, kteří doufají v zvýšení platů, naopak roste skupina, jež se domnívá, že mzdy zůstanou stabilní. Hlavní faktory, které tento růst ovlivňují, se nemění a zahrnují zejména zvýšení minimální mzdy a inflaci.

V příštích měsících očekává navýšení mezd 53,4 % zaměstnanců, což představuje pokles oproti loňsku i předchozím letům – vyplývá z výzkumu „Barometr pracovního trhu 2026“ od Gi Group Holding. Současně vzrostl podíl lidí, kteří jsou přesvědčeni, že jejich platy nebudou měněny (35 %). Na zvýšení mezd častěji spoléhají osoby ve věkovém rozmezí 45–54 let (60,9 %), manažeři a vysoce kvalifikovaní specialisté (59 %), pracovníci v transportu a logistice (59,8 %) a v obchodě (56,3 %). Častěji se jedná o ženy – téměř 60 % oproti 47,5 % mužů. Relativně vysoké naděje si rovněž udržují zaměstnanci s příjmem mezi 5 a 10 tisíci zl. netto měsíčně (56–57 %). Naopak nižší očekávání deklarují pracovníci nad 55 let (40 %), osoby na nižších pozicích (42,4 %) a ti, kteří vydělávají více než 10 tisíc zl. (41 %).

Mění se také předpoklady ohledně výše zvýšení mezd. Čím dál méně zaměstnanců očekává nárůst platů v rozmezí 11–20 % – to se týká 37,5 % respondentů, zatímco loni to bylo 44 % – a naopak častěji očekávají zvýšení nepřesahující 10 % – přibližně 30 % oproti 26 % v minulém roce. Nejvyšší mzdy a očekávání si uchovávají nejmladší pracovníci (43 %), ti, kteří působí v oblasti dopravy a logistiky (44 %), a osoby s nejvyššími příjmy, které častěji předpokládají růst mezd o nejméně 20 %.

Jak uvádí Anna Wesołowska, generální ředitelka Gi Group, zaznamenávané změny mohou pocházet jak z dřívějších dynamických nárůstů mezd, tak z realističtějšího posouzení hospodářské situace ze strany zaměstnanců. „Rozdílnost očekávání podle odvětví, věku či pohlaví ukazuje na složitost současné situace na trhu práce. Zvláštní pozornost si zaslouží postoj žen, které častěji než muži počítají s navýšením platů, což lze spojit s nově zaváděnými předpisy Evropské unie týkajícími se zmenšování mezer v odměňování,“ vysvětluje odbornice.

Prohlášení zaměstnavatelů ohledně nejbližších měsíců zůstávají obdobná jako loni. 52,4 % firem plánuje zachování úrovně mezd, 29,4 % hodlá zvýšit platy a 4,5 % zvažuje jejich snížení. Rozdíly však existují podle velikosti podniků. V průměrných a velkých firmách se ve srovnání s předchozím rokem častěji objevují plány na zvýšení mezd, zatímco v malých organizacích jsou taková prohlášení vzácnější – u nich došlo k poklesu z téměř 33 % na necelých 26 %.

V roce 2026 častěji o příplatcích hovoří zaměstnavatelé ve veřejném sektoru a v sektoru dopravy a logistiky (vzestup z 24 % na 31,8 %), zatímco v obchodu klesl podíl těchto prohlášení z 33 % na 20,5 %. Hlavní důvody zvyšování mezd zůstávají beze změn a zahrnují především navýšení minimální mzdy (68,3 %) a inflaci (42,3 %). Současně stále více firem uvádí, že chtějí ocenit své zaměstnance, což uvedlo 39,2 % firem (v porovnání s 30,2 % v minulém roce), a také potřebu snížit fluktuaci pracovníků a přizpůsobit mzdy aktuální úrovni na trhu (nárůst z 26,4 % na 28 %). „Je to důležitá změna, která ukazuje nejen na porozumění očekáváním, ale také na motivaci zaměstnaných. Pro zaměstnance zůstávají klíčovými faktory při rozhodování o kariéře finanční události,“ komentuje Ewa Michalska, operativní ředitelka Grafton Recruitment.

Data z výzkumu rovněž naznačují stabilizaci platové situace v posledním čtvrtletí. 31 % firem se rozhodlo pro zvýšení mezd, 55,9 % udrželo dosavadní úroveň platů a malý podíl (5,3 %) je snížil. Z pohledu zaměstnanců je však patrný pokles počtu těch, kteří skutečně obdrželi zvýšení platu (z 38,9 % na 34,6 %), zatímco se zvyšuje podíl těch, jejichž mzdy zůstaly beze změny (z 47,6 % na 52,8 %). Ve většině případů nezvyšovaly platy o více než 10 %.

foto.
zpracoval /kp/