Poláci vyjadřují větší spokojenost se svými příjmy než před rokem

Projekt: Práce, Trh práce, depopulace, vzdělávání
Sdílet:
Poláci vyjadřují větší spokojenost se svými příjmy než před rokem
Poláci vyjadřují větší spokojenost se svými příjmy než před rokem

Platforma Gospodarcza Subregionu Zachodniego PLUSYdlaBIZNESU

Platforma Gospodarcza PLUSYdlaBIZNESU - dedykowana dla przedsiębiorców...

Nejvyšší míra spokojenosti s platy byla zjištěna v oborech energetiky, komunálních služeb a v sektoru informačních technologií a nových technologií.

Většina Poláků hodnotí své příjmy pozitivně. V současnosti se spokojenost s platy vyjadřuje u 69 % dotazovaných, což představuje nárůst o 7 procentních bodů ve srovnání s předchozím rokem, jak ukazuje nejnovější studie od ManpowerGroup. Zatímco 25 % respondentů uvedlo, že nejsou spokojeni se svými příjmy, což je o 5 procentních bodů méně než v roce 2025. Tento pozitivní trend je částečně způsoben ročním růstem průměrných mezd o více než 6 %. Inflace se přitom pohybuje na úrovni, která je dvojnásobně nižší než růst mezd. To naznačuje, že mzdy rostou rychleji, než rostou ceny, což znamená, že zaměstnanci reálně disponují většími finančními prostředky, než kolik jim ubírá inflace, říká Rafał Mróz, expert na trhu práce z Manpower.

Největší spokojenost s výší příjmu mají osoby pracující na dálku nebo hybridně. V první skupině pozitivně hodnotí své odměny 79 % dotazovaných, zatímco ve druhé skupině to je 75 %. Mírně nižší míra spokojenosti byla zaznamenána u zaměstnanců, kteří pracují stacionárně na základě vlastního rozhodnutí (70 %). Nejmenší míru spokojenosti vykazují pracovníci, kteří jsou nuceni vykonávat své povinnosti pouze na sídle firmy (57 %).

Rafał Mróz upozorňuje, že způsob, jakým lidé vykonávají svou práci, často souvisí s typem profese a úrovní platu. Práce na dálku a hybridního typu je běžnější mezi specialisty a kvalifikovanými pracovníky, zatímco stacionární zaměstnání zahrnuje převážně výrobní pozice a jednoduché fyzické práce, kde jsou platy většinou nižší a často se pohybují kolem zákonného minima. V roce 2025 mělo 13 % zaměstnanců minimální mzdu. Rychlý a výrazný nárůst minimální mzdy povede k tomu, že více lidí bude tohoto příjmu dosahovat. Není tedy divu, že ti, kteří pobírají minimální mzdu, častěji vyjadřují touhu po vyšších příjmech. Mezi nevýhody stacionární práce patří také vyšší náklady na dojíždění a čas strávený cestováním, dodává Rafał Mróz.

Šetření také odhaluje rozdíly mezi muži a ženami. Spokojenost s příjmem vyjadřuje 71 % mužů a 66 % žen. Odborníci se domnívají, že souvisí se stále přetrvávající mzdovou propastí. Podle údajů Eurostatu ženy v Polsku stále vydělávají o 7,8 % méně než muži, což se projevuje na nižší úrovni finanční spokojenosti. Analýza výsledků z pohledu věku ukazuje, že nejspokojenější příjmy vykazuje generace Z – v této kategorii pozitivní hodnocení svých příjmů vyjádřilo 84 % respondentů. Vysoké hodnoty spokojenosti byly zaznamenány také mezi mileniály (76 %) a zástupci generace baby boomers (69 %). Nejméně spokojeni se ukázali zástupci generace X (55 %). Mladí lidé častěji pracují v nových profesích, například v oblasti IT, kde jsou platy nadprůměrné. Navíc mladší generace lépe orientují na trhu práce a častěji mění zaměstnání, někdy právě kvůli vyšším platům. Generace X mnohem méně mění práci, pokud není donucena, a také se méně často stěhuje do větších měst, kde mají větší šance na lépe placenou a rozvojovou práci, uvádí Rafał Mróz.

Nejvyšší úroveň spokojenosti s platy byla zjištěna v sektorové energetiky a veřejných služeb (91 %) a v oblasti informačních technologií a nových technologií (85 %). Pozitivní hodnocení svých příjmů mají také pracovníci ve financích, realitách, dopravě, logistice a automobilovém průmyslu (po 76 %). Nejvíce nespokojených respondentů se nachází v sektoru spotřebního zboží a služeb (34 %) a v komunikačních službách (32 %).

Studie rovněž zohlednila vliv velikosti firmy na hodnocení mzdy. Nejvíce spokojenosti projevili zaměstnanci malých podniků (77 %). Ve středních a velkých firmách byl stupeň spokojenosti podobný (70 %), zatímco nejnižší spokojenost byla zaznamenána v mikrofirmách (57 %). Zástupci ManpowerGroup tvrdí, že větší organizace častěji zajišťují finanční stabilitu a předvídatelnější systémy odměňování. To jim umožňuje udržet konkurenceschopnost, což s vyššími potřebami zajišťuje příliv nových zaměstnanců. Nejvyšší spokojenost zaznamenaná v malých firmách může být důsledkem důležitosti mezilidských vztahů, větší flexibility a vnímané přiměřenosti platů k úsilí a práci, shrnuje Rafał Mróz.

fot.
zprac. /kp/

Sdílet: