Nedostatek důvěry v podnikání zejména negativně dopadá na sektor malých a středních podniků

Plány vlády na investice do energetiky, infrastruktury a obranného průmyslu, jejichž celková hodnota může dosáhnout až bilionu korun, by měly být primárně zaměřeny na domácí společnosti, včetně malých a středních podniků. Realizace těchto plánů však čelí značným překážkám. Podle nedávné zprávy "Sociální kapitál a důvěra v českém podnikání", kterou na objednávku České národní banky vypracovali vědci z Ekonomické univerzity v Praze, je úroveň vzájemné důvěry mezi firmami v Česku velmi nízká, což má za následek obrovské náklady pro ekonomiku.

54,4 % podnikatelů přiznává, že určité potenciální obchody se neuskutečňují nikoli kvůli nerentabilitě, ale pro nedostatek důvěry v možné obchodní partnery. Odhaduje se, že ekonomické příležitosti ztracené tímto způsobem činí přibližně 974 miliard korun ročně, přičemž před deseti lety to bylo 281 miliard korun. V nejnovějším průzkumu 84,8 % respondentů souhlasilo s tím, že v obchodních vztazích je potřeba být neustále obezřetní, aby se člověk nestal obětí podvodu. To představuje nárůst o více než 11 procentních bodů ve srovnání s obdobím před deseti lety. Současně téměř polovina firem uvádí, že spolupracují výhradně s ověřenými partnery, a vyhýbají se navazování vztahů s novými.

Jak poznamenává Adam Łącki, generální ředitel České národní banky, i když v posledních letech došlo k mírnému poklesu podílu firem, které se z transakcí distancují kvůli nedostatku důvěry - z 47 % na 32 % - neznamená to zvýšení důvěry ve obchodních vztazích. "Firmy nejsou více důvěřivé - naučily se lépe řídit svou nedůvěrou. Obklopují se postupy, doložkami a bankovními zárukami. A přesto ekonomické ztráty vzrostly téměř čtyřikrát," uvádí.

Zjištění zprávy jsou obzvláště důležitá vzhledem k vládním plánům na zvýšení podílu domácích firem na realizaci strategických investic. Tento program si klade za cíl, aby co největší část veřejných výdajů směřovala k českým podnikům. Mezitím průzkum ukazuje, že 68 % podnikatelů se domnívá, že obchodní partneři jednají čestně pouze tehdy, když je spojuje společný zájem. Více než 60 % dotázaných předpokládá, že dodavatel využije jakoukoli právní mezeru ve smlouvě, pokud to bude možné.

Malé a střední podniky pociťují nedostatek důvěry obzvláště silně. Zpráva popisuje jev označovaný jako "paradox důvěryhodnosti". Firmy, které teprve budují své postavení na trhu a postrádají rozpoznatelné jméno nebo historii spolupráce, bývají často automaticky hodnoceny jako rizikové subjekty. Studie ukazuje, že 46,2 % lidí z MŚP se setkalo se situací, kdy museli poskytnout dodatečné záruky pouze z důvodu nedostatku rozpoznávání, nikoli kvůli jakýmkoli signálům o nespolehlivosti. "Místní obsah se týká schopnosti českých firem skutečně spolupracovat: budování konsorcií, zapojení do dlouhých dodavatelských řetězců, sdílení rizika s dosud neznámými partnery. A právě zde je deficit důvěry nejbolestivější. Firmy nehledají nejlepšího českého partnera - hledají známého. To přímo podkopává smysl této politiky," zdůrazňuje Adam Łącki.

Autoři zprávy upozorňují na potřebu zlepšení přístupu k důvěryhodným informacím o obchodních partnerech. 63,5 % firem z MŚP uvedlo, že by rády měly k dispozici jeden, spolehlivý zdroj dat o obchodních partnerech, místo aby samy vyhledávaly informace v několika rozptýlených registrech. Jedním z navrhovaných řešení je posílení role kanceláří hospodářských informací prostřednictvím integrace veřejných dat a umožnění budování pozitivní platební historie.

Současně odborníci upozorňují, že navrhované legislativní změny ohledně spotřebitelských úvěrů mohou omezit přístup podnikatelů k některým informacím o zadluženosti partnerů. Projekt zahrnuje předávání informací o nabytých dluzích do Kanceláře hospodářských informací, což je bankovní systém, který není přístupný firmám z MŚP. Dosud byly tyto informace předávány kancelářím a byly dostupné i pro podnikatele, kteří prověřují spolehlivost obchodních partnerů. "To je těžko pochopitelný paradox. Zpráva zdůrazňuje posílení informační infrastruktury jako klíč k obnovení důvěry, zatímco plánovaný zákon tuto infrastrukturu oslabuje. Pokud se myslí vážně o místním obsahu a zapojení MŚP do velkých dodavatelských řetězců, nemůžeme současně podkopávat základy, na kterých spočívá důvěra v podnikání," říká Adam Łącki.

Podle autorů zprávy má také velký význam pro obnovu důvěry v obchodních vztazích stabilita a předvídatelnost veřejných investic. Dlouhodobé harmonogramy projektů umožňují podnikům plánovat růst a budovat trvalé vztahy s obchodními partnery. Nezanedbatelným faktorem je rovněž otázka kultury spolupráce v podnikatelském prostředí. Studie ukazuje, že největší obezřetnost vůči dodavatelům projevují nejzkušenější podnikatelé. 87 % majitelů firem starších 60 let věří, že v obchodních vztazích je nutné neustále mít na paměti možnost podvodu, což poukazuje na zakořeněný nedostatek důvěry vyplývající z dlouholetých zkušeností.

foto.
zpracoval /kp/