Spolupráce firem, vědy a místních samospráv posiluje inovativnost ekonomiky

Klastry hrají rostoucí roli ve stimulaci inovací a ekonomického rozvoje, neboť spojují spolupráci mezi firmami, vědeckými institucemi a lokálními samosprávami. Tímto způsobem mají podniky snadnější přístup k vývoji nových technologií, snižování nákladů na výzkum a vývoj a rychlejšímu vnikání na nové trhy.

Podle zprávy „Benchmarking klastrů 2024“ od Polské agentury pro rozvoj podnikání, více než 69% dotázaných uvedlo, že největší prospěch z členství v klastrech představuje možnost navázat kontakty s ostatními firmami. Dalších 64% respondentů zdůraznilo důležitost zlepšení spolupráce, zatímco polovina dotazovaných upozornila na zvýšené distribuční možnosti produktů. Více než 42% respondentů také zmínilo lepší přístup k materiálním a nemateriálním zdrojům.

Jak uvádí Monika Antonowicz z Oddělení analýz a strategií PARP, klastre mají obzvlášť zásadní vliv na malé podniky. „Z pohledu malých a středních podniků, které tvoří základ polské ekonomiky, je klíčovou výhodou členství v klastrech schopnost rychle získat aktuální znalosti a technologie. To pozitivně ovlivňuje vývoj inovací v dané struktuře bez potřeby investovat velké množství prostředků do výzkumu a vývoje. Spolupráce malých a středních firem s většími subjekty v rámci klastru také umožňuje získávat znalosti v oblastech jako je zahraniční expanze. Větší firmy tímto způsobem získávají flexibilního partnera, který je schopen jim pomoci rychle nalézt nejlepší řešení z jejich pohledu,“ vysvětluje odbornice.

Studie provedená v roce 2025 pokryla téměř třetinu všech klastrů působících v Polsku. 42 analyzovaných klastrů zahrnovalo více než 4 tisíce firem, které zaměstnávají přes milion pracovníků. Kromě podniků se do klastrů zapojují také místní samosprávy, vědecké instituce, výzkumné ústavy a další organizace, včetně nemocnic. PARP zdůrazňuje, že taková rozmanitost podporuje výměnu znalostí a zkušeností, stejně jako umožňuje testování nových produktů a služeb v praxi.

Význam klastrů se obzvlášť ukázal během krizových situací, jako byla pandemie COVID-19 nebo konflikt na Ukrajině, kdy spolupráce mezi subjekty umožnila rychlejší reakci na problémy spojené se narušením dodavatelských řetězců a zefektivnění organizačních činností. PARP také upozorňuje na rostoucí roli klastrů při vývoji technologií s dvojím použitím, tedy řešení, která mají jak civilní, tak vojenské využití. „Funkce klastrů je rovněž důležitá z hlediska národní bezpečnosti, protože umožňuje tvůrcům politiky identifikovat subjekty, jejichž řešení zvyšují obranný potenciál země a její odolnost vůči krizím. Spolupráce armády s klastery usnadňuje vývoj komplexních řešení vycházejících z různých firem a institucí, která mohou mít i civilní aplikaci,“ dodává Monika Antonowicz.

V Polsku aktuálně existují dvě hlavní kategorie klastrů. První z nich tvoří Krajské klíčové klastry, což jsou subjekty s nadregionálním dosahem a vysokým rozvojovým potenciálem, které mají status přiznávaný Ministerstvem rozvoje a technologií. Druhou kategorií jsou Nadzemní růstové klastry, které fungují minimálně na území dvou vojvodství a směřují svou činnost k dosažení statusu Krajského klíčového klastru.

Důležitou roli v činnosti klastrů hrají koordinátoři, jimiž mohou být mimo jiné nadace, sdružení, společnosti či hospodářské zóny. Ti se starají o rozvoj spolupráce mezi členy a vytváření nových služeb na podporu inovační činnosti podniků.

PARP v současnosti realizuje programy podpory pro koordinátory Krajských klíčových klastrů a Nadzemních růstových klastrů v rámci evropských fondů pro moderní ekonomiku. Dotace mohou dosáhnout až 70% způsobilých nákladů projektu a zahrnují rozvoj služeb souvisejících například s digitální transformací, ekonomikou s uzavřeným cyklem, nízkou emisní ekonomikou a moderním vzděláváním. Podpora se rovněž týká aktivit spojených s internacionalizací nabídek klastrů a propagací produktů jejich členů na oborových akcích. Další kolo výzvy k podávání žádostí je plánováno na přelomu třetího a čtvrtého čtvrtletí.

foto.
zpracoval /kp/