Firmy očekávají stabilitu, zaměstnanci mírní své požadavky

Na trhu práce v Polsku se rok 2026 nese v duchu opatrnosti a mírné stabilizace. O zhoršení této situace má obavy každý třetí zaměstnavatel, zatímco téměř polovina firem počítá s udržením stávajícího stavu, který přetrval z roku 2025. Současně se pracovníci ukazují jako méně nároční, pokud jde o mzdová očekávání, než tomu bylo v předchozím roce.

Atmosféra mezi podnikateli je nyní stabilnější než loni, přesto přetrvávají opatrné prognózy. Podle nejnovějšího vydání „Barometru polského trhu práce“ od Personnel Service, 45 % respondentů očekává udržení současné situace, což ukazuje na nárůst o 5 procentních bodů ve srovnání s předchozím rokem. 15 % podnikatelů doufá v zlepšení, zatímco 30 % se obává, že podmínky pro podnikání se zhorší. Nejoptimističtější nálady jsou v sektoru služeb, kde 21 % firem očekává zlepšení, naopak nejpesimističtější odhady přicházejí ze sektoru dopravy, spedice a logistiky – zde až 55 % firem předpokládá negativní změny.

Krzysztof Inglot, prezident Polského sdružení outsourcingu a odborník na trh práce, zakladatel Personnel Service, poukazuje na to, že polský trh práce čelil v posledních letech mimořádně složitým zkouškám, jako byly pandemie a válka na Ukrajině, přesto však prokázal značnou odolnost. – Dnes vidíme, že vstupujeme do nové fáze, která je jednoznačně méně dynamická a klade vyšší nároky na řízení nákladů a očekávání. Dominují opatrnost a potřeba stabilizace, což je vidět jak u zaměstnavatelů, tak u zaměstnanců. Neočekáváme náhlé změny, jako je skokový nárůst nezaměstnanosti, ale jsme svědky procesů, které ve střednědobém horizontu trvale změní trh práce – zdůrazňuje expert.

V roce 2026 plánuje 51 % firem udržet stávající počet zaměstnanců. Nárůst pracovních míst očekává 18 % firem, což je o 2 procentní body více než v předchozím roce. Míra plánovaných náborů se liší podle velikosti společnosti. Nejvíce aktivní budou velké podniky, z nichž 32 % zamýšlí zaměstnávat nové pracovníky. Mezi středními firmami jasně plánuje nábor 16 %, zatímco malí podnikatelé to vidí jen u 4 %. Rozdíly se také objevují mezi jednotlivými odvětvími. Nárůst zaměstnanosti plánuje každá čtvrtá firma v sektoru TSL, v sektoru služeb se na rozšíření nabídek těší 20 % podniků a v průmyslu 19 %.

Kamil Sobolewski, hlavní ekonom Pracodavatelů RP, upozorňuje, že poptávka po zaměstnancích přetrvává, nicméně náborové výzvy se liší podle velikosti podniků. – Velké společnosti se potýkají se zjištěním vhodných kandidátů, zatímco malé a střední firmy se snaží udržet konkurenceschopnost v oblasti mezd. V současnosti i prověření a loajální pracovníci dostávají nabídky od silnějších firem. V oblastech, kde je nedostatek pracovních sil, je konkurence značná. To se projevuje zejména u lidí s nižšími kvalifikacemi, které však potřebujeme v průmyslovém zpracování, logistice, obchodě, gastronomii, zemědělství či ovocnářství. Tady je nedostatek pracovních sil chronický, podíl mezd na nákladech vysoký a soutěž o běžného pracovníka má nízkou výnosnost. V náborovém závodě vítězí velké, stabilní a automatizované firmy – komentuje odborník.

Opatrnost podnikatelů se odráží i v přístupu k mzdám. V tomto roce plánuje zvýšení mezd 24 % firem, zatímco 47 % hodlá udržet výplaty na stávající úrovni. Současně se snížil podíl organizací, které zvažují snížení mezd – z 14 % na 12 %. Zvyšování mezd se nejčastěji objevuje v odvětvích, kde se plánuje rozšíření počtu zaměstnanců. V sektoru TSL deklaruje růst mezd 35 % firem, v oblasti pohostinství a gastronomie 29 % a v sektoru moderních technologií a IT 22 %. Obvykle se plánují střídmé zvyšování, většinou v rozmezí 6 až 10 % (35 %) a 11–15 % (31 %), přičemž nejnižší úpravy jsou od 1 do 5 % (19 %).

Také nálady zaměstnanců jsou nyní vyrovnanější než loni. Své postavení na trhu práce jako dobré nebo velmi dobré hodnotí 40 % Poláků, kdežto v roce 2025 s tímto názorem souhlasilo 43 % respondentů. Zároveň 38 % dotázaných označuje svou situaci jako neutrální a 16 % vnímá svou pozici negativně. Největší zhoršení hodnocení je patrné v kategorii osob ve věku 25–34 let, přičemž každý pátý zaměstnanec hodnotí svou situaci jako špatnou nebo velmi špatnou. V předchozím roce byli nejpesimističtějšími respondenty ti nejmladší ve věku 18–24 let. Naopak nejstabilněji hodnotí své postavení lidé nad 55 let, u nichž pouze 13 % vyjadřuje negativní názory.

Studie také ukazuje jasný pokles tlaků na mzdy. O zvýšení platu u současného zaměstnavatele plánuje požádat 23 % pracovníků, zatímco loni to bylo 30 % zaměstnanců. Hledání lépe placené práce zvažuje 16 % respondentů a 11 % uvažuje o přijetí dalšího zaměstnání. Současně roste podíl pasivních nebo nerozhodnutých osob, které se snaží o zvýšení příjmů. 24 % pracovníků nijak neplánuje usilovat o vyšší mzdy a 26 % zatím nemá jasný názor v této otázce. Výrazné rozdíly jsou patrné mezi společenskými skupinami. O zvýšení mzdy si častěji neplánují žádat ženy (26 % z nich to nehodlá učinit) a osoby nad 55 let (37 %).

fot.
zprac. /kp/