Ekonomická situace a umělá inteligence skýtají obavy pro zaměstnance

V současnosti čelí zaměstnanci stresu způsobenému ekonomickou nestabilitou, strachem z nahrazení umělou inteligencí a předpokládanými reorganizacemi ve firmách. Pouze čtvrtina Poláků tvrdí, že se cítí v práci bez obav.

Nejčastěji uváděným zdrojem nejistoty je celková ekonomická situace, kterou zmínilo 33 % účastníků průzkumu ManpowerGroup. Dalším významným faktorem je hrozba nahrazení pracovníků technologickými řešeními a umělou inteligencí, společně s obavami z možných restrukturalizací firem (po 20 %). Mezi další zdroje znepokojení patří hromadná propouštění (19 %) a obava z konkurence ze zahraničí (16 %). Někteří lidé se také bojí, že nedokážou dostát rychle se měnícím požadavkům na dovednosti, zejména v oblastech automatizace a umělé inteligence (13 %). Méně uvedených obav je spojeno s outsourcingem (10 %) a potenciálním návratem k práci v kanceláři, což by mohlo vést k nutnosti změnit zaměstnání (6 %). Na druhou stranu 28 % respondentů uvedlo, že nemá žádné obavy ohledně své zaměstnanecké situace.

Jak poukazuje Katarzyna Pączkowska, vedoucí oddělení trvalého náboru v Manpower, nálady na pracovním trhu stále výrazněji ovlivňují rozhodování uchazečů. Podle ní se pro mnohé stává klíčovým faktorem pocit stability zaměstnání, který získává stejnou váhu jako plat nebo možnosti profesního rozvoje. - V rámci náborových procesů se častěji objevují dotazy na zdraví firmy, její plány na restrukturalizaci či implementaci AI a automatizaci procesů. V současnosti žijeme v období kumulované nejistoty a rychlých změn. Nemluvíme o jednorázové krizi, ale o prodloužené době nestability, kterou odstartovala pandemie, prohloubila inflace, technologické změny, propouštění ve velkých společnostech a geopolitické napětí. Zaměstnanci se nacházejí v trvalém rozporu, což logicky snižuje pocit profesní bezpečnosti - vysvětluje.

Odbornice rovněž zdůrazňuje, že pokrok technologií a automatizace většinou neznamená úplné nahrazení pracovních míst, ale především odstranění rutinních úkolů. V důsledku toho se zvyšuje význam neustálého zvyšování kvalifikace a rozvoje digitálních dovedností. - Z hlediska náboru vidíme především transformaci rolí, vznik hybridních pozic, které kombinují několik oblastí či funkcí. Zmizí některé specifické úkoly, jednoduché a opakující se, ale poptávka po nových dovednostech, schopnosti pracovat s daty, technologiemi, řídit změny nebo rychle se učit roste. Organizace, které aktivně provádějí reskilling zaměstnanců, minimalizují strach a rotaci - dodává Katarzyna Pączkowska.

Nejvyšší pocit bezpečí mají pracovníci v průmyslu a těžebním sektoru, kde 35 % respondentů nemá žádné obavy. V oblasti zdravotnictví a vědeckých životních oborů je tento podíl 33 %, a v oblasti dopravy, logistiky a automobilového průmyslu činí 30 %. Největší nejistotu pociťují budouci pracovníci v oblasti komunikací, kde žádný z respondentů nevyjádřil pocit jistoty, a v sektoru financí a realit, kde tuto odpověď uvedlo pouze 16 % dotázaných.

Rozdíly jsou patrné také mezi muži a ženami. 32 % mužů nemá obavy spojené s prací, zatímco u žen je tento podíl 24 %. Muži častěji označují ekonomickou nejistotu jako hlavní zdroj stresu, zatímco ženy mají více obavy z přechodu na umělou inteligenci, restrukturalizace ve firmách a potenciálního nutného návratu do kanceláře.

Analýza výsledků podle generací ukazuje, že nejvíce se cítí bezpečně nejstarší zaměstnanci. Mezi zástupci generace Baby Boomers se 52 % prohlásilo za bez obav z profesního prostředí. Naopak nejméně se takto vyjadřují Millennials, u kterých toto číslo dosahuje pouze 25 %. V generaci X uvedlo pocit jistoty 27 % pracovníků, zatímco u generace Z je to 30 %. Pro pracovníky generace X zůstává nejdůležitějším zdrojem stresu ekonomická nejistota (39 %), zatímco mezi nejmladšími pracovníky je to pouze 20 %. Zároveň strach z nahrazení umělou inteligencí se nejčastěji vyskytuje u mladších generací (27 %), avšak ve starší generaci je to poměrně vzácné (5 %). - Generace Z přichází na pracovní trh v období silných turbulencí a neměla příležitost zažít dlouhodobou profesní stabilitu. Jejich očekávání jsou vysoká, ale zároveň mají méně zkušeností, což zvyšuje pocit stresu a nejistoty. Zkušenost dává zaměstnancům větší sebevědomí, schopnost přizpůsobit se změnám. Starší generace vědí, že jejich dovednosti jsou přenositelné a trh práce se již dříve potýkal s cykly vzestupů a poklesů - komentuje Katarzyna Pączkowska.

Na úroveň pocitu bezpečnosti má rovněž vliv model práce. Nejmenší optimismus vykazují lidé pracující výhradně na dálku - pouze 20 % z nich vyjadřuje žádné obavy o svou profesní situaci. U zaměstnanců, kteří pracují v hybridním modelu, tento podíl činí 29 %, zatímco mezi těmi, kdo pracují osobně, je to 33 %. Rozdíly se rovněž objevují v typu obav. Ekonomická nejistota nejčastěji znepokojuje zaměstnance pracující na místě (41 %), méně hybridní pracovníky (34 %) a nejméně ty na dálku (29 %). Naproti tomu riziko nahrazení technologií nejvíce zmiňují zaměstnanci pracující z domova (40 %). Podle odbornice může práce na dálku posilovat pocit vyměnitelnosti, protože vztahy s týmem a organizací jsou v tomto modelu slabší, a výsledky práce jsou častěji hodnoceny pouze na základě realizovaných úkolů.

fot.
oprac. /kp/