580 milionů obalů za šest měsíců. Kaucijní systém roste, ale přetrvávají problémy

Kaucijní systém se stále nachází ve fázi expanze. Odborníci poukazují na to, že aktuální počet sběrných míst pokrývá pouze asi čtvrtinu skutečné poptávky na celonárodní úrovni, přičemž spotřebitelé také upozorňují na krátkou platnost voucherů, které jsou vydávány po vrácení obalů.

Podle údajů Ministerstva klimatu a životního prostředí bylo od spuštění systému v říjnu 2025 do konce března 2026 shromážděno přibližně 580 milionů prázdných obalů. Systém funguje v plném právním režimu od začátku roku, avšak jeho infrastruktura se stále ještě rozšiřuje. V Polsku v současnosti existuje zhruba 6,5–8 tisíc míst, kde mohou lidé vracet obaly do automatů, zatímco odhadovaná minimální potřeba zařízení pro příjem obalů se pohybuje kolem 30–35 tisíc kusů.

Provozovatelé systému zdůrazňují, že rozšiřování sítě sběrných automatů je časově náročný proces. Piotr Okurowski, prezident Kaucja.pl – Národního kaucijního systému, vyjadřuje naději, že do konce roku se počet zařízení může zvýšit na 12–14 tisíc, přičemž plné saturace trhu lze očekávat za dva až tři roky. „My jako provozovatelé vnímáme rozvoj infrastruktury jako proces, který má své fáze a postupuje podle stanoveného plánu. Spotřebitel to však může vidět jako nepohodlí. Často se dostávají k automatům, kterých není takové množství, jak by měly být. Automat může být zaplněný a vyžaduje několikrát denně vyprázdnění. Jsou to rané obtíže, které chápeme, ale spotřebitel očekává, aby systém fungoval dokonale od prvního dne,“ komentuje odborník.

Výzkum provedený Institutem pro výzkum veřejného mínění IQS ukazuje, že kaucijní systém využívá 62 % dotazovaných, přičemž 40 % z nich ho používá pravidelně. Nejběžnějším problémem, na který poukazuje 46 % účastníků, je potřeba skladovat obaly doma před jejich vrácením. Dalšími obtížemi jsou nefunkční automaty (41 %), příliš velká vzdálenost k sběrným místům nebo přeplněné automaty (po 32 %). Mezi lidmi, kteří systém nevyužívají, 34 % zmiňuje absenci sběrných míst v blízkém okolí. „Pokud přinášíme obaly do obchodu, a takový automat není dostupný nebo nefunguje, ptejme se po manuálním sběru. Obchody jsou připraveny převzít kaucijní obaly od nás jejich manuálním skenováním,“ radí Jacek Wodzisławski, prezident nadace Recal.

Podle platných předpisů by v každé obci měl být alespoň jeden stacionární bod pro příjem obalů zahrnutých do kaucijního systému. Zákon také umožňuje vytváření dalších sběrných bodů mimo obchodní zařízení. „Máme povinnost zajistit, aby kaucijní provozovatelé byli přístupní v každé obci v Polsku, a tak se počet sběrných míst zvyšuje každým měsícem, ale stále, řekněme si to upřímně, to není dostatečné,“ dodává odborník.

Pravidla vyžadují, aby spotřebitel po vrácení obalu označeného symbolem kaucí obdržel náhradu, například hotově nebo na platební kartu. V praxi však mnoho provozovatelů používá systém voucherů, které lze poté vyměnit za hotovost. Někteří uživatelé podotýkají, že toto řešení je méně pohodlné. „Aby se kaucijní systém stal uživatelsky přívětivější, především se navrhuje, aby bylo možné kauci přímo vybrat například pomocí kreditní karty nebo ihned při pokladně. Vouchery mají špatné hodnocení, zvlášť proto, že mají omezenou platnost. A to nejen v oficiálním smyslu, ale také prakticky kvůli kvalitě tisku,“ upozorňuje Gabriela Lenartowicz, poslankyně Sejmu RP z Koalice Obyvatelstva.

Aby byl obal přijat systémem, musí být prázdný, nepoškozený a mít čitelný čárový kód. Pro některé spotřebitele je také výzvou nutnost změnit své dosavadní zvyky, neboť obaly není třeba před vrácením mačkat. Automaty musí totiž přečíst kód na etiketě a rozpoznat tvar, velikost a hmotnost obalu. Teprve poté může zařízení obal akceptovat. „Hlavní hodnotou a cílem, pro které jsme zavedli kaucijní systém, je sesbírat všechny lahve a plechovky uvedené na trh a recyklovat je na nové obaly. Abychom to udělali efektivně a bez ztrát, zařízení by neměla obaly příliš ničit. Plechovky by neměly být rozřezávány na malé kusy, protože pak by se nemusely dostat na recyklaci, ztratit se během dopravy nebo se smíchat s plastovými obaly. Upozorňujeme obchodníky a výrobce RVM na výstavbu a instalaci takových zařízení, která hliníkovou plechovku pouze mačkají, ale neřežou a neperforují,“ vysvětluje Piotr Okurowski.

Jedním z problémů je také souběžné fungování několika provozovatelů. „V současné době jich je sedm a bohužel není žádný centrální bod, který by mohl sledovat všechny operace prováděné na trhu. Každý provozovatel vidí pouze svou část. Pokud dojde k situaci, kdy začnou zpochybňovat své vyrovnání, může se stát, že nebude dostupný zdroj dat, který by mohl spolehlivě a jednoznačně určit, který z těchto provozovatelů má pravdu,“ zdůrazňuje Jacek Wodzisławski s tím, že prosazuje vytvoření jedné střešní organizace, která by dohlížela na trh. Toto řešení podporuje i Gabriela Lenartowicz. „Vzhledem k tomu, že jsme vstoupili do systému s více provozovateli a máme problémy s dohlížením na přesuny, také peněžní z nevrácené kauce, by střešní organizace zvýšila transparentnost celého procesu. Mohla by dohlížet, i digitálně, na to, aby zde nebylo riziko, že některý z kaucijních provozovatelů zbankrotuje například kvůli nižší efektivitě. Co se pak stane s jeho závazky?“ komentuje poslankyně.

Podle jejího názoru by zkušenosti získané během implementace kaucijního systému mohly pomoci při přípravě dalších regulací týkajících se nakládání s obaly. To se týká zejména navrhovaných předpisů souvisejících se širší odpovědností výrobců, které mají zavést poplatky za recyklaci obalů a povzbudit používání ekologičtějších materiálů. „Tento projekt je nyní po další úpravě v mezirezortních konzultacích. Byla navržena verze, která se téměř nezměnila a nesplňuje očekávání hlavních zainteresovaných stran, jak ze strany obyvatel, tak subjektů zavádějících. Vedeme velmi odbornou diskusi, abychom tento projekt učinili efektivním a šetrným vůči životnímu prostředí, ale především pro nás, občany,“ shrnuje Gabriela Lenartowicz.

foto.
zprac. /kp/