Mezinárodní den povědomí o autismu. Proč je v pracovním procesu málo lidí v spektru?

Dne 2. dubna se slaví Mezinárodní den povědomí o autismu, jehož cílem je zvyšovat informovanost o autistickém spektru a poukazovat na potíže, se kterými se autistické osoby potýkají v každodenním životě. Jedním z klíčových oblastí zůstává pracovní trh. Navzdory nárůstu sociálního povědomí v posledních letech se lidé v autistickém spektru stále setkávají s mnoha překážkami. Přitom jejich dovednosti mohou být cenným přínosem pro zaměstnavatele a týmy.

Autismus je neurologická porucha, která se u každého jedince projevuje jinak. Spektrum zahrnuje různé úrovně obtíží v komunikaci, sociálních vztazích či zpracování podnětů, a také specifické zájmy a opakované chování. Nezbytně se však nemusí pojit s mentálním postižením. Mnoho autistických lidí vykazuje vysoké kognitivní, analytické nebo technické schopnosti, přestože jejich komunikační styl nebo specifické smyslové potřeby mohou ztěžovat fungování v běžném pracovním prostředí.

Pracovní trh stále představuje pro mnohé neuroatypické uchazeče výzvu. Podle zprávy “Neurokomfort v práci a při náboru, tedy před jakými problémy stojíme jako neurodiverzní jedinci v uspěchaném světě” od Pracuj.pl je 77 % neuroatypických osob aktivně hledá zaměstnání nebo plánuje změnu zaměstnání. Současně 32 % respondentů uvádí, že chybějící nabídky přizpůsobené jejich potřebám je odrazují od podání přihlášky. Obtíže se objevují už v procesu náboru – výběrové řízení může být pro neuroatypické jedince zdrojem nadměrného stresu a přetížení smyslů. Studie ukázala, že 43 % dotazovaných dává přednost e-mailové komunikaci v počáteční fázi náboru, zatímco 33 % by raději tuto metodu používalo i při domlouvání schůzek, aby se vyhnuli telefonním rozhovorům. Rychlá zpětná vazba je také důležitá. Více než polovina uchazečů očekává odpověď na svou přihlášku maximálně do jednoho týdne.

Neuroatypické osoby se rovněž častěji potýkají s negativními důsledky smyslového přetížení na pracovišti. Dvě třetiny z nich zažívají fenomén hyperfokusu, tedy intenzivní zaměření na jedno konkrétní úkol. I když to může přispět k přesnosti, často to vede k opomíjení dalších povinností a rostoucí frustraci. Údaje ze zprávy naznačují také vyšší míru problémů spojených s duševním zdravím z hlediska zaměstnání. Syndrom vyhoření přiznává 65 % neuroatypických zaměstnanců, zatímco mezi neurotypickými zaměstnanci je to 51 %. Na pracovním prostředí se přiznává až 62 % dotazovaných, zatímco o prokrastinaci hovoří 59 %. Pouze 49 % neuroatypických pracovníků hodnotí své pracovní místo jako odpovídající jejich potřebám.

Zpráva také upozorňuje na případy horšího zacházení na pracovišti. 66 % neuroatypických osob pracujících na fyzických pozicích přiznává, že zažilo diskriminaci nebo nepříznivé zacházení kvůli své atypičnosti, a to jak při přijímacím řízení, tak v rámci zaměstnání. Současně 70 % z nich mělo potíže porozumět pravidlům a postupům platným v organizaci, a 85 % respondentů přiznává, že má problém s vyjadřováním svých očekávání vůči zaměstnavateli.

Přes tyto překážky jsou lidé v autistickém spektru vybaveni dovednostmi, které jsou na pracovním trhu velmi ceněny. Mezi tyto dovednosti patří například analytické myšlení, schopnost řešit problémy, vysoká úroveň koncentrace a preciznost při vykonávání opakovaných úkolů. Údaje z JPMorgan Chase naznačují, že v některých oblastech může být jejich výkonnost a přesnost práce dokonce o 90–140 % vyšší než u neurotypických pracovníků.

Navzdory těmto přednostem zůstává pracovní aktivita autistických jedinců velmi nízká – odhaduje se, že aktivně zaměstnáno je mezi 2 % a 25 % osob v autistickém spektru. Zároveň by zvýšení jejich účasti na pracovním trhu mohlo přinést významné ekonomické přínosy. Z důvodů zprávy “Cesta k otevření pracovního trhu v Polsku pro autistické osoby”, kterou zpracovala nadace JiM ve spolupráci s Polským ekonomickým institutem, by nárůst pracovního zapojení této skupiny mohl generovat příjmy do státního rozpočtu až 12 miliard Kč ročně.

Mezinárodní den povědomí o autismu tedy nejen připomíná potřebu zvyšovat informovanost o spektru, ale také klade důraz na nezbytnost vybudování přístupnějšího a inkluzivního pracovního trhu. Správně přizpůsobené náborové procesy, příjemné pracovní prostředí a větší porozumění rozmanitosti mohou zajistit, že potenciál autistických jednotlivců bude lépe využíván jak zaměstnavateli, tak celou společností.

foto.
zprac. /kp/