Skleněné lahve jako větší problém než nedopalky

Předjaří a s ním spojené tání sněhu se stává důležitým testem čistoty veřejných prostranství, odhalujícím problémy, které během zimy zůstávaly zakryty sněhem. Při prvních jarních procházkách nejvíc znepokojuje Čechy psí exkrementy a ponechané skleněné lahve.

Jak sníh ustupuje, v parcích, na náměstích i na chodnících se objevují po týdny zanechané psí výkaly. Ty byly označeny jako nejvíce nepříjemný aspekt jarní krajiny – tuto odpověď zvolilo 65 % dotázaných ve výzkumu Yotta pro Eko-Unie. O něco méně lidí poukazuje na rostoucí problém opuštěných skleněných lahví – 60 % respondentů považuje jejich přítomnost za jeden z nejviditelnějších projevů znečištění veřejných prostorů.

V případě psích exkrementů jsou akce většinou ad hoc a zaměřené na vymáhání povinnosti uklízet po svých zvířatech jejich majiteli. V krajních případech zasahují úklidové služby, které mohou udělovat pokuty za znečišťování veřejných prostor. Situace kolem skleněných odpadků je však odlišná, protože, jak uvádějí odborníci, lze ji řešit systémově.

Opuštěné lahve jsou stále častěji vnímány nejen jako běžný odpad, ale také jako symbol nedbalosti o společný prostor. V žebříčku nejotravnějšího odpadu se skleněné lahve, zejména takzvané maškovky a lahve od piva, posunuly dokonce před nedopalky cigaret, které uvedlo 59 % respondentů. Tento problém je zejména patrný v předjaří. Téměř polovina dotázaných, konkrétně 46 %, tvrdí, že v této době pravidelně naráží na skleněné odpadky ve veřejném prostoru. Odpověď „velmi často“ dominovala ve velkých městech, kde ji uvedlo 25 % dotázaných, zatímco na venkově to bylo jen 14 %. Mezi ženami a muži jsou také viditelné rozdíly – problém velmi často zmiňuje 23 % žen a 14 % mužů.

Studie rovněž ukazuje, že míra nespokojenosti spojené s opuštěnými lahvemi alkoholu roste s věkem. U osob ve věku 18 až 45 let tento problém zaznamenává 55 % dotázaných, zatímco u lidí starších 46 let to vzrůstá na 65 %. Rozdíly se objevují také v závislosti na velikosti města. Nejnižší úroveň odpovědí byla zaznamenána ve městech s počtem 20 až 99 tisíc obyvatel, kde činila 52 %. Vyšší čísla se objevují na venkově a v největších polských aglomeracích – ve městech s více než půl milionem obyvatel 63 % lidí přiznává, že sklo ležící na chodnících, trávnících či na zastávkách je v období tání běžný jev.

Ostatní typy obalů jsou vnímány jako méně problematické. V největších městech si plechovky po nápojích všímají pouze 35 % dotázaných, což je téměř poloviční počet ve srovnání se skleněnými lahvemi. Podle ekologů to může pramenit z faktu, že plechovky mají skutečnou surovinovou hodnotu a je možné je odevzdat v recyklomatech, čímž získáte zpět část peněz. Naproti tomu jednorázové skleněné lahve, které nejsou součástí vratného systému, zůstávají pro mnohé jako bezcenný odpad.

Odborníci zdůrazňují, že problém není pouze důsledkem nedostatku kultury, ale také nedostatky stávajících systémových řešení. Hliník je vnímán jako cenný surovinový materiál a byl zařazen do vratného systému, zatímco jednorázové skleněné lahve zatím zůstávají mimo něj.

Jak uvádí Pavel Pomian, viceprezident ekologického sdružení Eko-Unie, toto jev přestává být pouze otázkou estetiky. „Je to symbol kultury jednorázovosti a beztrestného znečišťování společného prostoru. Každá taková láhev není jen odpad, ale také skutečné nebezpečí pro lidi, zvířata a městskou zeleň. Proto by měly být maškovky a další jednorázové skleněné lahve zařazeny do systému vratného depozitu – tam, kde depoty fungují, obaly přestávají ležet na ulicích, protože začínají mít hodnotu. Pokud chceme opravdu čistá města, musíme se postarat o to, aby žádná láhev nebyla výhodnější k vyhození než k vrácení,“ zdůrazňuje expert.

fot. freepik.com
zpracoval /kp/