Pokud vstoupí v platnost nová nařízení, v roce 2025 budou mít zaměstnanci ze zákona 14 dní volna, na které připadají státní nebo náboženské svátky.
Sejm schválil novelu zákona o dnech pracovního klidu, která předpokládá, že dnem pracovního klidu bude i Štědrý den. Senát nyní posoudí nové předpisy. Pokud vstoupí v platnost, v roce 2025 budou mít zaměstnanci 14 dní volna, na které připadají státní nebo náboženské svátky. Aktuálně jsou to: Nový rok, Svátek tří králů, první a druhý den velikonoční, 1. květen – státní svátek, Národní svátek třetího května, první den Svatodušních svátků, Boží tělo, Nanebevzetí Panny Marie, Den vše svatých, Národní den nezávislosti a první a druhý svátek vánoční.
Díky Štědrému večeru, který bude dnem pracovního klidu, stačí dva dny volna před Vánocemi (22. a 23. prosince) k tomu, abyste týden nepracovali. Dalších pět dní dovolené mezi Vánocemi a Svátkem tří králů (29., 30. a 31. prosince 2025 a 2. a 5. ledna 2026) umožní dvoutýdenní odpočinek.
Je zde také šance na tři čtyřdenní prodloužené víkendy s využitím jednoho dne dovolené: v pátek 2. května – před Národním svátkem třetího května, v pátek 20. června – po Božím těle a v pondělí 10. listopadu – před Národní dnem nezávislostí. Prodloužený květnový víkend si můžete naplánovat i jinak. Zákoník práce říká, že připadne-li svátek na sobotu, má zaměstnanec nárok na další den volna v termínu dohodnutém se zaměstnavatelem. Bez čerpání dovolené bude možné čerpat volno od 1. května do 4. května za předpokladu, že zaměstnavatel bude souhlasit s volným dnem v pátek 2. května na Národní svátek třetího května, který připadá na sobotu. Podobně tomu bude v listopadu, pokud má zaměstnanec na svátek Všech svatých připadající na sobotu předchozí pátek nebo následující pondělí volno.
Zaměstnanci budou mít od 15. do 17. srpna tři dny volna bez čerpání dovolené kvůli Dni polské armády a Nanebevzetí Panny Marie připadající na pátek.
fot. freepik.com
/kp/


.png)














