.png){kind=logo}
Více než polovina cizinců, kteří plánují pracovat v Polsku, očekává, že vláda zjednoduší postupy legalizující jejich pobyt a zaměstnání.
Firmy, které chtějí zaměstnat zaměstnance z jiných zemí, a samotné cizince, čekají na návrhy migrační politiky a zlepšení náboru. 57% cizinců, kteří chtějí pracovat v Polsku, očekává, že vláda zavede jednodušší postupy a kratší čekací doby na vyřízení formalit – ukazuje výzkum Skupiny Progres. Domnívají se, že polské úřady nejsou připraveny sloužit cizincům a informace, které dostávají od polských institucí, jsou jen zřídka v jejich rodném jazyce, navíc každý desátý respondent uvádí, že má nepříjemné zkušenosti od lidí pracujících ve státní službě.
Složitý proces nástupu do práce v Polsku vede k tomu, že někteří cizinci jdou za právníkem – nejčastěji takovou pomoc potřebují v souvislosti s legalizací pobytu a práce (52%), a 18% z nich využívá právní podpora po nástupu do zaměstnání. O lidi ochotné přijít pracovat však není nouze. V roce 2023 vstoupilo do Polska 14 031 061 lidí, z toho 12 960 221 ze zemí mimo Evropskou unii a EHP. Celkově se počet překročení polské hranice státními příslušníky třetích zemí zdvojnásobil oproti roku 2023 s roky 2020 a 2021, kdy to bylo 5 949 420 a 5 475 544 osob.
Velký počet návštěvníků zůstává v Polsku déle. Údaje Skupiny Progres ukazují, že od ledna do prosince 2023 se počet cizinců nastupujících na dočasnou práci v Polsku zvýšil o 68%, a během tří let se doba, po kterou jsou vázáni u zaměstnavatele, zvýšila o 17%. Časová náročnost vyřízení formalit však vede k tomu, že se někteří cizinci rozhodnou pracovat v šedé zóně. – Šedá zóna v Polsku je odolná vůči krizím a nepokojům. Když se podnikatelé jednající v souladu s předpisy obávají například rostoucích nákladů na pracovní sílu nebo zaměstnanost, nepoctiví spí, protože se provozováním v šedé zóně vyhýbají různým poplatkům a daním – komentuje Cezary Maciołek, prezident skupiny Progres. – Mezi osoby, kterým hrozí zasažení, patří uprchlíci a cizinci ze vzdálených míst, kteří potřebují prostředky k životu, ale neznají dobře náš jazyk nebo předpisy a nevědí, na koho se obrátit o pomoc, například při hledání legálního zaměstnání nebo vyřizování formalit. Výsledkem je, že po příjezdu, kdy se ukáže, že je slíbená práce nečeká, nastupují do jakékoli práce a jejich nasazení a ochotu vydělávat peníze využívají nepoctiví zprostředkovatelé, kteří cizince zaměstnávají nejen načerno, ale také pomoci jim přijet ilegálně do Polska – vysvětluje expert.
Údaje Pohraniční stráže ukazují, že v roce 2023 byl na vnější hranici s EU odepřen vstup téměř 18 tis. lidem, a počet osob zadržených a odhalených za nelegální pobyt byl 10 342 – to je více než v předchozích letech (v roce 2022 – 7166, 2021 – 6812, 2020 – 9823). Od roku 2019 do roku 2023 bylo navíc téměř 60 tis. lidí přistiženo při práci v šedé zóně, při svěřování práce načerno a při nelegálním podnikání. – Připomeňme, že většina cizinců chce přijet do Polska nebo zde již legálně pobývá. Bez ohledu na obor, ze kterého pocházejí, jsou ověřovány polskými státními orgány, ale také zaměstnavateli, kteří pro zaměstnání cizince musí splnit řadu formalit a nejčastěji ověřit, kdo je daný uchazeč a zda jeho doklady nejsou kovaný. Podobný úkol mají úředníci, kteří kontrolují postupy a zákonnost pobytu cizince v Polsku. Stanovisko úřadu by mělo být zárukou důvěryhodnosti daného člověka a argumentem pro jeho bezstarostné přijetí do týmu. Mnoho firem si bohužel stále stěžuje, že nikdo z politiků nepřemýšlel o tom, jak tento proces zlepšit. Nemluvě o promyšlené migrační politice přizpůsobené aktuální realitě, která u nás prakticky neexistuje – shrnuje Cezary Maciołek.
Čtěte také: Rostoucí počet cizinců nevyplňuje personální mezeru
fot. unsplash.com
/kp/
